Především moc a moc děkuji všem lidem, kteří nám pravidelně finančně přispívají a všem, kteří přispěli na naši výzvu. Peníze akorát vystačily na úhradu faktury veterinární nemocnice. Děkuji Vám mnohokrát.

Kočička Syndy, nyní Mařenka se vrátila z nemocnice domů, konečně zase začala jíst. Čikitka, Leonek a Uhlík jsou už v pořádku, krásně jedí, konečně ubyla jedna ze starostí.

…

Malý Simonek mi dělá starosti. Je to nejmenší koťátko ze sourozenců, je takový křehký a pokyvuje hlavičkou. Dneska jsme zjistili, že ho zadní nožičky také trohu hůře unesou, padává na zadeček. Vypadá to podobně jako u Melisky, budeme muset na veterinu.

Kotětí holčičky od holobytů se trochu zlepšují. Pořád nemají chuděry žádné jméno. Černá kočička je taková hodně slaboučká, ale průjem se zlepšuje a hezky papá. Mourovatá holčička má už trošku lepší očička. Očička s hnisem však mají obě. Vyhráno však ještě broučkové nemají.

Přijali jsme další tři kočičky – dva dospělé kocourky a kočičku po tragicky zemřelé paní. Máme toho sice hodně, ale toto byl akutní příjem. Kočičky jsou takové smutné, nešťastné, asi vědí, co se stalo. Je mi jich strašně líto. Jsou to tříletý mourovatý obrovský a krásný Otík, tříletá černá kočička Julča a šestiletý mourovatý kocourek s rozštěpem.

Dalším příjmem je malý mourovatý kotětí kluk, asi dva a půl měsíce starý. Pochází z osiřelé haly, kde byl ve špatném stavu a jeho sourozenem tam byl nalezen mrtev. Koťátko by tam bylo odsouzeno také ke smrti.