Mám nyní veliké starosti s kocourkem Leníčkem. Začal hubnout, přišel mě unavenější, proto jsme šli k veterináři, kde rozborem krve byl zjištěn extrémní úbytek červených krvinek a vysoké bílé krvinky.
Protože i přes nasazenou léčbu se Leníkův stav rychle zhoršoval, na klinice na Mělníku dostal Leníček transfuzi krve, jejíž „nedobrovolným“ dárcem byla naše kočička Borůvka. Večer se maličko zlepšil. Bude mu odebrána kostní dřeň k rozboru, aby se zjistila příčina tak rychlého úbytku červených krvinek. Leníček má krev úplně řídkou. Chudák, jsou mu teprve necelé tři roky. Do Sluníčka přišel jako malé, velmi nemocné kotě. Špatně dýchal, plíce měl jen málo vzdušné, srdíčko zvětšené, prognóza byla velice špatná, spíše nulová. Po dlouhodobém užívání antibiotik se Leník hodně zlepšil a nakonec z něho vyrostl kocourek, na kterém žádný handicap nebyl znát. Bohužel díky tomu nenašel nový domov. Každý potenciální zájemce si díky rentgenovým snímkům Leníčka nikdy domů neodnesl.
Dnes, v sobotu ráno jsme si Leníčka přivezli z nemocnice. Je zase o hodně lepší, dostal domů léky a snědl hodně syrového masa. V úterý bude výsledek vyšetření kostní dřeně, které by mělo odhalit příčinu tak dramatického úbytku červených krvinek a hemoglobinu. Leník má navíc vysoké bílé krvinky, mohlo by se jednat o leukémii.
Kočičce Ofélii se daří celkem dobře. Rýma se zlepšuje, celkově lépe dýchá a dobře jí. Očičko bude řešit v další fázi léčby u specialisty. Po prvopočátečním syčení Ofélie na člověka se z kočičky vybarvila úžasná mazlivka.
Malá Pollynka včera odjela na víkend k mé kolegyni do depozita ve Vědomicích. Pollynka je ve střídavé péči. Začala baštit už i konzervu a krásně sama používá záchůdek. Je to neuvěřitelně úžasné kotě.
Koťátka maminky Tulinky – Valinka, Bublinka a Madlenka se mají k světu. Krásně přibírají na váze, mají už kolem 185 gramů. Tulinka je moc šikovná maminka.
Bílá dlouhosrstá kočička Olívie není plachá kočička. Při přiblížení lidské ruky k Olívii, okamžitě seká a syčí. Když se i přesto hladí nějakým předmětem, moc se jí to líbí a pak můžeme Olívii hladit, mazlit i rukama, je blažená a převaluje se na všechny strany, dokonce ji mohu u zvednout a přemístit. Když však hlazení ustane na nějakou chvíli, nový začátek musí být zase rukavicí a až, když kočička vidí, že je všechno v pořádku, že se jí nic nestane, mazlení si začne užívat. Bude chvíli trvat než nabyde zpátky ztracenou důvěru v lidi.
Dneska ráno jsme přijali rezavého kocourka Cyrilka z Hradčan, který se potuloval na zahrádkách v Roudnici n.L. Byl nějaký čas krmen naší příznivkyní, vždy se najedl a hned odešel. Nyní přišel s ošklivou ránou na tváři a tak doputoval až do Sluníčka. Rána byla kocourkovi ošetřena a kocourkovi byly nasazeny léky. Z Cyrilka se vyklubal pěkný mazlík. Brzy ho čeká kastrace.
Kočička Annií Dušková je už úplně v pořádku, je hezky vypapaná a zasloužila by si už krásný domov. Nemusí zrovna ostatní kočičky, je však moc hodná a mazlit se vydrží třeba i celý den. Prostě ideální kočička jako společník do bytu. A k tomu je ještě moc krásná, tříbarevná.
Černobílá kočička Stánička, přijatá v týdnu a nyní již po kastraci, je též velikým mazlíčkem. Ještě nějaký den bude v karanténě a po naočkování už bude moci být mezi dalšími kočičkami. Je neskutečně hodná a trpělivá.
Černobílý Hugoušek má zánět v očičku, průjem a zvrací. Není to nijak extra dramatické, ale musí užívat léky a nemůže být přeočkován. Je to takové zlobidlo. S lidmi je mazlík, ale ostatní kočičky poňouká. Možná by měl být v novém domově jen jako jediná kočička, jako společník k člověku, do rodiny s dětmi, se kterými by byl zcela jistě parťákem.
