Nic zásadního se u nás nestalo, naštěstí… Přijali jsme na kastraci z jedné lokality bezdomových koček od Mělníka dvě kočičky. Budou vykastrovány a vráceny zpátky. Lokalita, kde se nacházejí je dobrá, kočky jsou krmeny, vypadají zdravě a jsou dobře živené. Sice se má měnit majitel firmy, tak budeme doufat, že tam kočičky budou moci zůstat.

Malý rozkošnický Jeníček je takové naše Sluníčko. Pořád má respekt z lidské ruky, ale je to už lepší, máme z něho spíše legraci. Bude moci už být naočkován, jeho váha a věk už bude v souladu s prvním naočkováním. Poté bude moci odjet Ivě Vodochodské, možná bude lepší, když si bude zvykat už přímo u ní v novém domově.

Laura pořád prudí ostatní kočky, lehne si k otevřenému oknu, kde je východ do voliéry a všechny kočičky, které chtějí tudy projít, napadne. Je to můra. K lidem je však úžasná, tady však trpí.

Charlie už dobrovolně vyšel z klece, ráno si bezstarostně hrál tunelu, lovil hračku, skákal dovnitř, měla jsem z toho trochu spokojenější pocit.

Mětůdek už také chodí na výzvědy po místnosti, je hodně nejistý, každou chvíli se vrací do klece. S jídlem nic moc. Neustále jeho klec okupují mrňata Shmahel, Shmack a Tuláček, někdy i Josífek a Mac, o klece máme velký zájem.

Mourovatý kocourek Robin z Dobříně je strašně hodný, nekonfliktní, byl příšerně začervený. Jsem zvědavá, zda se o něho někdo přihlásí.

Přeji krásný zbytek dne.