V úterý odjela do nového domova kočička Manonka. Bude bydlet v domečku se zahrádkou ve větší kočkomilné rodině.

Kočička Stánička neustále nechce sama jíst. Dnes nám pan doktor řekl, že máme pokračovat v krmení sondou, kterou může mít dlouhodobě. Sonda se vyndá až začne Stánička jíst. Rýmu už téměř, řekla bych, že vypadá už lépe, tak snad už brzy jí bude i chutnat jíst.

Miminka od maminky Michel mají už hezoučká očička bez hnisu. Mají se k světu a mamka je tak hodně mazlivá. Miminka holčičky jsou sladká.

Koťátkům od maminky Yzinky začala hnisat očička. Byly jim nasazeny antibiotika. Dvě koťátka jsou hodně postižená. Jedná se o mourovatou kočičku Badynku, která má hlavičku vytočenou na pravou stranu a točí se dokola. Mourovatý kocourek Kaštánek se nemůže postavit na nožičky, jen se plazí a s největší pravděpodobností slepý. O Badynčině hlavičce to víme již dva týdny, pořád jsem si myslela, že se to třeba spraví až se koťátko začne stavět na nožičky, což se neděje. Kaštánkovo postižení se začíná projevovat teprve nyní, když se kocourek nevyvíjí, jak by měl a je i slabší než ostatní, nevidí maminčiny cecíky, hledá je úplně jinde. Koťátka dám posoudit veterináři. Je to smutné, jedná se o nějakou genetickou vadu. Domnívám se, že otcem koťátek je bratr maminky, neboť pouze tyto kočičky se nepodařilo vykastrovat.

V úterý jsme přijali čtyři koťátka zhruba čtyři týdny staré, které se začaly ozývat na půdě vesnické hospody. Jejich matka se tam déle neobjevila a údajně lidé viděli nedaleko mrtvou kočičku. Více o kočičce nevím, je to pouze z poslechu nálezců. Majitel hospody a jeho dcera sháněli, kam by se koťátka mohla umístit. O koťátkách jsem psala hned po přijetí – v úterý, kde jsou fotky a povídání o nich. Jsou to tři kluci rezavé a rezavobílé – Brooklyn, Cooper, Azrael a černobílá nejmenší Giuiletta. Bílý kocourek Cooper s rezavými flíčky se měl původně jmenovat Otesánek, neboť je neustále v plné misce a nemůže se dojíst. Koťátka jsou v depozitu u Terezky. Koťátka užívají antibiotika. Terezce se nelíbí Azraelek, má smutná očička, snad léky brzy zaberou. Největší torpédo je rezavý Brooklyn.

Včera časně ráno jsme přijali tři černobílá koťátka zhruba šest týdnů stará. Byla během noci „poházená“ po obci Bechlín. Nějaký dobrák se jich takto zbavil. Ko’tátka k nám předala oficiálně obec, je to moc dobře, že se zastupitelé takto chovají a koťátka jim nebyla lhostejná. Bohužel ve velké většině obcí se takto neděje. Takže máme ve Sluníčku další tři mrňavé černobílé, nádherné kluky, kteří se jmenují Šedík, Tedík a Avatar. Máme nové depozitum pro koťátka – u Ivanky, což je moc fajn z důvodu infekce, na kterou jsou kočičky ve větším množství náchylné. Kluci vypadají zdravě, další zprávy budou už od Ivanky.
Všem se moc omlouvám, ale z vážných zdravotních důvodů jsme zrušili účast na akci Mezi Ploty. Tímto děkuji všem svým přátelům a mým dětem za nabídku pomoci v útulku. Jste prostě moji a skvělý.

Děkujeme Marušce Michlanové za uspořádání velice úspěšné aukce. A to nejen za aukci, ale i za každodenní práci pro Sluníčkové kočičky v podobě výroby velice žádaného zboží pro charitativní krámek.

Danče Mackové patří veliký dík za vedení webových stránek, emailovou komunikaci s lidmi a za přípravu a průběh celé akce Kočičí přání, díky ní mají naše Sluníčka spoustu dárků.

Malá Pollynka pojede 1.6. do nového domova. Je to pěkná „opice“, spolu s kočičkou Irenkou řádí celé časné ráno, honí se, lítají po nábytku, je s nimi legrace. Holky si padly do oka. Irenka je sice o něco větší, ale Pollynce to vůbec nevadí. Ani jedna se nechce chovat, hned člověka okusují, chtějí dovádět, lovit, hrát si, jsou to miláčkové. Doufám, že vydrží být chvíli zdravé.

Na Kelišku padl zánět spojivek, aby ne, lítá nám to dokola po útulku. Její plachost se pomaličku odbourává, za syrové maso se nechá i chytit a ošetřit.