V pátek odjeli s paní Evou do jejího domova kocourci Bali a Nés. Zatím se jeli podrobit vymazlování a pokud se jim u Evy bude líbit, zůstanou jejími věrnými manažery.
Děkuji Evě a celé rodině Zimanzlových za úklid a mazlení ve Sluníčku, kam dojíždějí skutečně pravidelně každý pátek. A to mají Zimanzlovi doma v depozitu ke svým vlastním pěti nalezencům ještě tři Sluníčková koťata. Jsou fakt úžasní a mám je moc ráda.
Kocourek Metoděj od svého příchodu do Sluníčka ještě nevzal do pusy. A to už nevím, co bych mu nabídla – kromě klasiky, Gourmetky, šunku, kuře a stále nic. Po napsání zpráv zkusím ještě syrové kuřecí řízky a pokud to nepomůže, tak snad už jen syrové hovězí, ale musím ho zítra koupit. Naštěstí není kocourek nijak hubený. Je kontaktní, bojí se v novém prostředí a je pro něho šokem tolik koček pohromadě. Mohu říci, že nejhůře snáší útulek – hodně koček pohromadě – dospěllý kocouři nad tři roky, ti tu skutečně trpí. Snaží se alespoň o kousek místnosti – vršek skříně, klec prostě kousek prostoru mít jen pro sebe. Nesmírně mě trápí pohled na jejich nešťastné chování. Ale, jak jim pomoci, když se najít pro ně domov, co nejdříve, nedaří? Fíka jsem vzala z útulku do obytné části domu a tam je spokojený, Charliemu jsem otevřela klec, ale nevylézá, Řehoř tu pokoutně prolézá a ještě se bojí lidí, je to tak smutné! Tolik bych chtěla, aby byli všichni šťastní!
Kočička Fouska, která se měla vrátit k sociálním bytům do Roudnice n.L. a která nám utekla střechou, je nyní v karanténní místnosti. Chodila spát do zadní voliéry a toužebně koukala do okna. Včera jsem k ní pustila Modráka, Rézinku a Janičku, byla z nich nadšená, lítala do stromě, chytala je za ocas, chyběla ji společnost ostatních mladých koček. Dneska ráno přišla až dovnitř karantény a nyní je tam i s ostatními. Kasandře a Karkulce se tam ostatní vůbec nelíbí a do voliéry se ani nešly holky podívat. Obě dvě mě také trápí. Karkulka ani nevyleze z otevřené klece. Kasandru omlouvá to, že se hojí po operaci kýly.
Děkuji Adélce Zedníkové a její kamarádce za úklid v útulku.
Dnes odpoledne jsem byla požádána o pomoc kocourkovi, který se toulal hladový na začátku Dobříně a tím, že je zraněný. Vzala jsem ho tedy do Sluníčka, není však nijak vyhublý, i když se nemohl dojíst, je mourovatý a kastrovaný. Určitě má v naší obci majitele, v pondělí poprosím na úřadě o jeho vyhlášení rozhlasem. Kocourek má jenom nějakou namoženou zadní nožičku. Je v příloze na fotce.
Malý Jeníček je pořád v naší blízkosti a hlavně se chová celé dny u Standy. Konečně začal občas i vrnět. Je to fuška ochočit i takové mrně skoro jen do dlaně. Dneska už zůstal spát konečně i na škrabadle a přestává se schovávat. Nabaštil se kuřetem a začíná si hrát s Leníkem, který o něho projevuje veliký zájem. Ještě pár dní a bude to úplně dobré. Jeníček je strašně rozkošné mrně.
Přeji Vám všem hezký zbytek večera.
Žádné komentáře