Dneska jsme prožívali celkem pohodový den. Dlouho jsme spali, ráno bylo na mě nalepených šest kočiček, proto se mi tak krásně spalo. Miláčkové se snaží ze mě vytáhnout únavu a ošlivý kašel, který mě trápí. Určitě to zabírá.
Ela dnes měla poslední antibiotikum, tak snad už nebude nic bránit v našem sbližování. Když je okolo více kočiček, které se snaží s Elou zkontaktovat přes klec, Ele se moje hlazení moc líbí.
Najednou si uvědomí, že to jsem já a že to takhle vlastně nechce a začne mě kousat. Myslím však, že to sní bude co nevidět dobré. Zitra půjde z klece do kolektivu.
Horší je to s Janinkou, ta sice nekouše, ale je pořád taková bojavá a nešťastná. V noci ji pouštím z klece, ale nacpe se pod klec a je tam schovaná dokud ji dopoledne nevytáhnu.
Sněženka je tak hodná a nekonfliktní kočička. Ráda se mazlí, nekamarádí se s ostaními kočičkami, když si jí nevštímají, nevadí ji. Dneska byla se mnou mimo kočičí místnost, odpoledne jsme spolu spali v obývacím pokoje a se vším je srozuměna, hlavně, že je blízko svého milovaného člověka, je se mnou štastná. Je to taková opravdu klidná kočička. Musíme ji najít hodného a klidného páníčka, ne hned, ale časem, nikam nemusíme spěchat, hlavně, aby se to povedlo, má toho hodně špatného za sebou.
Protože jsem už týden neviděla Rózinku, myslela jsem na ní. Dnes se mi poštěstilo a hodně mi uklidnilo, že jsem ji viděla a že se u nás drží. Přišla večer na jídlo, když jsem ho dávala Gitušce. Holky jedí na stejném místě. Protože právě tam jsem ji spatřila poprvé, dávám Gitušce více konzervy a je pravda, že do rána je všechno snědené. A opravu se na tom podílí Rózinka. Zkoušela jsem přes okno pár fotek a video, což se ve tmě nepodařilo, ale nějaká fotka ano, tak přikládám.
Bodynka se drží stále ve voliéře na trámu, nemám šanci ji v klidu z trámů či z plotu sundat. Bojí se mi. Nechci s ní nijak drasticky zacházet , tak vyčkávám, ale asi se nedočkám. Zkusila jsem nastražit odchytovou klec a kdyby se chytila, dám ji k ostatním kočičkám. V kleci po kastraci zase tak nekontaktní nebylo, neútočila. Z její pozice na trámech však ochočování nijak nepostupuje, ba naopak.
Fabiánek je ohromný mazlík, je to úžasně kontaktní a legrační kocourek. Dudlínek je mu hodně podobný, ale je trochu klidnější.
Damiánek má pořád nosánek rozdrážděný od rýmy. Musíme být trpělivý, musí zůstat v karanténě, i když je v kleci tak strašně mo nešťastný.
Myslím hodně na Meca, doufám, že to bude dobré. Paní veterinářka včera říkala, že mu lezly po čelíčku blechy a i z toho mohl být nervózní. Opravdu moc si přeji, aby už byl v pořádku a nemusel podstupovat případné další zákroky. Těším na něho až se k nám vrátí.
Zpravodajství z 22.3.2014 od Míly.
Komentáře
Napište odpověď
Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.
Žádné komentáře