Moc se omlouvám za opožděné zprávy, ale někdy v noci únavou už nejsem schopna zprávy napsat.
Naše úžasné mourovaté okaté miminečko Viktorka bylo včera předáno jedné ze sestřičce Martině, která se nabídla, že Viktorku vypiplá. Původně jsme plánovali, že Viktorka bude přidána mamince Kasandře, která do Sluníčka přijela s malým Mimčem. Viktora však z garsonky od Kasandry a Mimča utíkala. Viktorka je velmi čilá i přes to, jak je mrňavá. Konečně se začalo dařit vpravit do ní kotětí mlíčko stříkačkou. Paštičku Gourmet už hezky papala z prstu. Viktorka už používala záchůdek, no prostě exklusivní holčička. Měla jsem velký strach, aby u nás nechytila nějakou ošklivou skrytou nemoc, protože nemá mateřské mléko s protilátkami, je velmi zranitelná. Mrně se dralo z klece, chtělo se už dosytosti proběhnout. Bála jsem se, aby na zemi na ní nečekal nějaký virus. Raději jsem tedy využila nabídky Martiny a jsem jí za to velmi vděčná. Každý pracovní den o polední pauzu v práci jsem ujížděla rychle kotě nakrmit a zase pádit do práce. Přikládám Viktorniču fotku.
Maminka Kasandra – bez nožičky a její Mimčo jsou v pořádku. Mimčo je nádherně baculaté, rychle roste. Údajně mělo být tak malé, že ještě nekoukalo, ale očička mělo jen slepené. Takže jsem mu očička vyčistila a už krásně modře na nás kouká. Je to černý kluk s mourami. Jeho maminka je sice bez nožičky, ale je velmi přítulná a krásná.
Lukášek a Lórinka ubytováni v nové voliéře, neboť byly původně z bytu, ale neočkované a já je už nechtěla míchat po karanténě s ostatními koťaty, kterých je v jejich „bytečku“ s výběhem už tak dost. Přesto, že koťata byla sama v nové voliéře, malý Lukášek začal blinkat a přestal jíst. U paní doktorky dostal spoustu injekcí, ale na inzufi to ještě nebylo. Uvidíme zítra. Jak postupně získávám zkušenosti, jsem přesvědčena, že téměř za všechny kočičí nemoci může stres. Koťátka onemocní, i když jsou po karanténě a i odděleni o jiných koťat a přesto často nějakou chorobou onemocní. Musí si základ nést s sebou a nějakým podnětem se nemoc spustí. Nejhorším stresem je asi změna prostředí a to buď k nám do Sluníčka z důvodu, že je původní rodina opustila a někde pohodila. Nezanedbatelným problémem je i opak, hlavně u větších koťat, kterási u nás zvyklá a musela odejít do nové rodiny. Velmi často se stává, že u něho propukne FIP a tak přijdou o život. Nejvíce se tak stává u těch nejmazlivějších a hodně závislých na mě či Standovi, kteří žijí v naší obytné části domu. Nyní je mi Lukáška moc líto, trpí za to, že musel z domova, kde byl zvyklý. Udělám všechno pro to, aby se uzdravil.
Jasněnka je objednána na pondělí večer k očnímu specialistovi. Je tak správňácká, mazlivá, vrnivá s nádherným hnědým zbarvením. Lítá, hraje si, i když skoro vůbec nevidí. Uvidíme, zda bude zase vidět. Očika už má poškozené od maličkého kotěte, kdy prodělala nemoc, která ji očička zničila.
Kaudy, mramorovaný kocourek z Dobříně je už na tom podstatně lépe. Přijde mi, že se začíná i trochu spravovat. Byl jen samá kostička. Z očiček už netečně, hodně jí. Rozbor krve ukázal zvýšení bílých krvinek, dostal léky a rozbor krve znovu zopakujeme za čtrnáct dní.
Luis, kocourek z Litoměřic, je na tom také trochu lépe. Už nečůrá pod sebe, užívá léky, rány se mu pomalu hojí a užívá si života – sice v kleci – bez blech. Krevní testy u něho ukázali také zvýšené bílé krvinky.
Dneska navštívili Kubíčka zase jeho původní rodiče. Myslí na něho, vozí mu dobroty, mají ho skutečně rádi. Dle doporučení kočičího psychologa mu objednáme speciální zklidňující granule a pak se Kubíček vrátí domů. Budeme doufat, že nebude pokračovat v napadání a pronásledování paničky. Panička byla opravdu ošklivě několikrát pokousána do nohy. Uvidíme, co s ním udělá původní prostředí.
Víťa a Bětuška užívají homeopatika. Po třech dnech jejich užívání jsem začala postupně vysazovat Tramal.Víťa byl pět dní bez záchvatů a čtyři dni bez Tramalu. Začala jsem věřit, že homeopatika opravdu fungují. Dnes však od rána má záchvaty, dostal už dvakrát Tramal a až nyní zabral. Tak jsem zklamaná. U Bětušky raději nechám doběhnout kůru antibiotiky, na které jsme se s paní doktorkou usnesli. Takže u Bětušky to ještě chvíli potrvá než zjistítme, zda homeopatika zabrala.
Šimonek začal prskat teče mu z očiček. Má chronickou rýmu, téct z očí mu nikdy zcela nepřestalo, i přes léčbu, kterou si prošel, když přišel do Sluníčka. Potřebovala jsem ho chytit, abych ho izolovala od ostatních a měla šanci ho léčit. Skutečně jsem ho lovila, rukama to vůbec nešlo, ani chytit ho, či se přiblížit. Nakonec po delší době chytání se mi podařilo Šímu chytit do podběráku. Když jsem ho chtěla v kleci pohladit, prská, syčí, vyvádí. Léky mu vůbec nelze dát do pusy, nejde ho ani chytit v kleci – kouše, škrábe. Nakonec musel dostat léky injekčně a to se povedlo díky pytli, do kterého jsem mu strčila hlavu, kočky se tak zklidní, když nevidí.
Všechna ostatní koťata a kočičky jsou v pořádku.
Sladké sny přeje Míla
Žádné komentáře