Za ten půlrok je z malého kotěte Nefalšovaná kočka podle Terryho Pratchetta, k mé radosti, i když to je občas o nervy.
Hned po kastraci začal Uhlík chodit ven. Bydlíme v domku se zahradou, moc aut tu nejezdí, kousek od domu je lesopark. Nejprve se procházel hodinku, dvě, pak přišla první noc z domova a celé léto má dům jen jako jídelnu. Chodí pravidelně třikrát, čtyřikrát za den, nají se (vedou Felix kapsičky a granule Purina, pokud tedy nemá rybu nebo maso, obzvlášť mu jede hovězí flank steak a treska) a zase odkráčí.
Už si užil i nějakou bitku s vyrovnanějším soupeřem, ranka na uchu se ale rychle zahojila a vůbec mu nevadila. Nevím tedy, jestli se nebudete zlobit, ale Uhlík nemá náturu gaučové kočky. Je to šelma a nám se tak líbí. Samozřejmě jsme se o něj nejdřív báli, ale zavírat se nenechá umí dost přesvědčivě mňoukat. Na druhou stranu si v klidu nechá ostříhat drápy na dvou tlapkách na jednou a hlazení si užívá. s díky za skvělého kocoura
Žádné komentáře