KRABIČKA, TED UŽ ANNE, PÍŠE JAK SE O NÍ HEZKÝ STARAJÍ.

Dobrý den,
Annie se už docela dobře zabydluje. Už se téměř neschovává. Nejčastěji obsadí postel jakmile vstaneme a vydrží vyspávat celý den. V noci řádí a lítá všude. Přes den chodí hlavně na krmení, to už pozná podle cinkání svého talířku. Někdy se za mnou chodí koukat do kuchyně, když vařím. Brouká a otírá se o zdi. S kocoury si rozumí, kolem jednoho (Kryštofa) se pořád motá a chce se tulit, ale on dělá drsoně. Nechá se otírat, ale tváří se, že ho to nebere. Pobíhá kolem něj a brouká a on sedí jak socha a tváří se jak bubák. Pak jsem je, ale přistihla téměř v objetí v ložnici. 😀 Druhý kocour Tygr jí asi adoptoval, vyvádí jí na procházky po bytě, neustále na ní dohlíží a učí jí hlavně hrát si s nejrůznějšími věcmi. Pak jí uloží a přijde za námi. Tváři se jako rodič, který právě uspal mimčo. Unaveně, ustaraně, ale spokojeně. Dokonce mi jednou ukradli kapky do nosu, nemohla jsem je nikde najít a ráno je vidím, jak je od někud vytáhli a rozjeli zábavu. Než jsem si pro ně stihla dojít, zas je někam zaštrachali. Tak mám smůlu. 🙂 Díky Annie jsou oba hravější. Zdá se, že je ta péče baví. Posílám pár fotek Annie a na jedné jsou kočičáci.

Pro nás je zatím bezdotyková, což je někdy těžké, protože jsme zvyklí na kočky normálně sahat. A ten drobek, je někdy tak roztomilej, že až skoro nejde odolat. Ale nedá se nic dělat, musíme počkat, zatím se ještě dotyků bojí, ale pozoruje, když hladíme kocoury. A vzhledem k tomu, že je strašně učenlivá a chytrá tak je otázkou času, kdy zvědavost vyhraje. Podezírám jí, že chodí tajně do postele i když spíme, ale nesmí to nikdo vědět. Zatím jen v utajení. 🙂 Mějte se hezky a my se zase někdy ozveme.

S pozdravem

Iva Mordovancová, Míša a zvěřinec









Příspěvek z Facebooku