Kočičí domov Sluníčko

Dobrý večer,

tak cestu domů jsme zvládli na výbornou, sice ke konci nám Jeníček trochu „zpíval“, že už nechce být v přepravce, ale naštěstí jsme byli kousek od domova 🙂 Doma jsem nechala naše dvě kočky, aby si ho nejprve prohlédly v přepravce a braly na vědomí, že se něco děje. Bertíkovi se moc líbí, za to Micina trochu trucuje, ale jinak je zvědavá a chodí se na Jeníčka koukat, když k němu jdu…
Jeníček má pro sebe celý pokojíček a když vyšel z přepravky a trochu se porozhlédl, tak úplně sám našel záchodek, který hned i použil a udělal loužičku, je to šikulka. Vlastně už ho použil 3x 🙂

Po zmapování svého revíru, chvilku spinkal v pelíšku, co má na posteli, pak pod stolem a i pod topením. Taky na nás zkoušel pouštět hrůzu a malinko syčel, ale jakmile jsem ho pohladila a podrbala za ouškem, tak hned nakrucoval hlavičku a předl, to se mu líbí. Je neskutečně božský a slaďoučký. Nedokážu se od něj odtrhnout. Před hodinou jsem si ho vzala do náruče a úplně roztál, začal se mazlit, vrnět, tlamičkou mi narážel o bradu a zkoušel se uvelebit ke spánku. Myslím, že jsme to vymazlování začali skvěle. Teď mi leží na klíně a stále přede! 🙂 Jsem z něj doslova na měkko a neskutečně ho zbožňuji, je to moje krásné miminko a miláček ♥

Ještě jednou moc děkuji, že jsem si ho mohla vzít už dnes a moc ráda jsem Vás poznala osobně, jste opravdu vyjímeční v tom, co děláte. A s přítelem Vás opravdu obdivujeme 🙂

Posílám i fotečky Jeníčka, jak jsem slíbila…

Nashledanou a přeji krásný zbytek večera 🙂