Charlie se hlásí. V pátek přišel o to nejcennější, co měl. Mňouká nyní o tóninu výš, než dříve, vyfasoval trychtýř kolem krku, což bylo pro něj hrozné utrpení, zejména těch 20 vteřin, co to vydrželo na krku. Pak jsme usoudili, že je asi lepší, když si ránu olíže bez trychtýře s rizikem infekce, než když si zlomí vaz při vylézání ze záchodu s trychtýřem a už jsme ho netrápili. Je to ale stále typický chlap, nesnáší žehlení, kde zatímco kropím košili, on kropí gauč nebo cokoli jiného, co se špatně pere. Nesnáší také vysávání a jiné domácí ; práce. Umí pěkně aportovat a seznamuje se přes okno s králicí Růženou a místním ptactvem. Proháníme ho laserem, odrbal už pět klacků s pírkama, teď čekáme na další dodávku. Dneska jsem mu z lítosti nad ztrátou jeho mužnosti koupila kočičí trávu, kterou zatím ignoruje, ale tajně doufám, že pochopí, na co to je. Ušní svrab zažehnán, 2x denně jsme mu s manželem rafinovaně aplikovali do uší lék , většinou se ihned oklepal, takže lék jsme měli všude po těle i my, tudíž se nemusíme obávat jakékoli nákazy, preventivně jsme přeléčeni všichni. Jo a je neumazlitelný, mazlí ho manžel, děti, já a stejně to není dost :-). Jinak je asi spokojen, c elkem ho i posloucháme, tedy až na to občasné žehlení, nebo vysávání, však on si nás ještě vychová. 🙂
S přátelským pozdravem
Ulrychovi
