O uplatnění Potvrzení o daru a darování kočičkám vrácené části ročního příspěvku v podobě úspory na daních, požádali další Sluníčkoví příznivci a to kromě Zuzky, paní Monika Kodejšová, Hanka Jedličková a Míša Pečová. Jste moc fajn, když s námi pomáháte, je škoda Potvrzení o daru nevyužít. Za finanční pomoc děkujeme s celým kočičím osazenstvem.
Děkuji Marušce Michlanové za uspořádání aukce, je moc šikovná a pro Sluníčka je to ohromná finanční pomoc, která je nyní velice aktuální. Maruška každou volnou chvilku věnuje činnosti ve prospěch kočiček ve Sluníčku, špatně jsem to charakterizovala, Maruška stále vyrábí pro kočičky a možná si udělá někdy chvilku volnou. A do toho organizuje a zpracovává aukci. Má svatozář a kočičkám pomáhá se mnou téměř každodenně.
Dalším každodenním zachráncem a pečovatelem kočiček je Maruška Zimanzlová s Milanem. Každý den s láskou uklízí a pečují po plaché tlupě odrostlých koťat ve vlastním bytě. Maruška dává šanci mladým kočičkám, které nelze vrátit do jejich prostředí nebo jde o koťata, která vrátit nevykastrovaná není možné a bylo by jich škoda. Už vymazlila desítky koťat. Když přijdete do depozita k Marušce, kočičky se rozprchnou, ale není to tím, že by jim mohlo být ubližováno, jak by si to mohl i někdo vysvětlit, ale je to proto, že přece jen jejich vymazlení nějakou dobu trvá a kočičky jsou zvyklé prozatím jen na členy Maruščiny rodiny. Těmto koťatům i déle trvá aklimatizace v novém domově, chce to hodně trpělivosti, což všem zájemcům o tato koťátka vysvětlujeme. Někdy se může zdát, že jsme příliš přísní, zajímáme se o zájemcovo soukromí, máme třeba i výhrady, ale je to tím, že k zachráněným a vypiplaným kočičkám máme hodně vřelý vztah, záleží nám na jejich životě, blahu a budoucnosti, máme obavu, aby se jim nic nestalo. U kočiček od Marušky je to ještě o to horší, neboť z velmi plaché kočičky udělat alespoň částečně mazlíka je hodně, hodně práce a trpělivosti. Věřte je to těžké se s takovou kočičkou rozloučit, ale nedá se nic dělat, venku čekají další. Vám děkujeme za to, že si útulkové kočičky adoptujete, skutečně či virtuálně nebo se podílíte na financování péče o ně.
Včera se vrátil po třech měsících v adopci kocourek Sámerek. Byl to takový maličký černý mazlíček. Bohužel má Sámerek deficit ještě z miminkovského věku, cucá ostatním kočičkám ouška jako náhražky maminčina cecíku. Sámerek, nyní se jmenuje Kulíšek, měl rodiče, kteří mají chovatelskou stanici kočiček, Sámerkovi dali nový domov, měli ho rádi, ale jejich původním kočičkám kocourek ocucával ouška až do strupu a nic nepomáhalo tomu zabránit. Takže máme broučka zase zpátky, jen o dost většího. Má takovou smůlu, nejdříve ho někde se svou sestřičkou vyhodí jako pidikotě v lese, naštěstí byla koťata lidmi nalezena a odvezena do Sluníčka, sestřička zemřela na masivní začervení a Sámerek marodil, nerostl, zvracel, byl hospitalizovaný, ale vylízal se. Byl krásný, líbil se, ale už zase nemá domov. Včera jsme ho pořád hledali, byl zalezlý, bál se, nechápal, co se stalo. Dneska už je to o něco lepší. Na všechny kočičky syčí, mazlil by se, ale není uvolněný, už to tu nezná, osazenstvo se vyměnilo, je toho na něho moc, z náruče utíká, leká se.
Robinek už má několikátý den zase ten obrovský průjem nestrávené potravy. Asi jsem to zlepšení zakřikla. Jakmile se nají, během hodiny, je jídlo druhou stranou venku. A pořád dokola.
Tony vypadá dobře, nyní není apatický, neslintá, je zvědavý jako dřív. Výsledky mozkomíšního moku ještě nedorazily.
Bróďova srst se nelepší, i když se kocourek hodně „cpe“.
Bucík už přestává pod sebe čůrat a používá vzorně záchůdek. Pomalu se vypiplává, pusinku má však pořád zahnisanou a hůře se mu dýchá. Rád jí a to je hlavní. Chce to čas.
Včera jsem měla úklidovou pomocnici Marcelku Kupkovou. Jsem ráda, že mi pomohla, děkuji ji.
Přeji hezký večer, zachovejte nám přízeň, děkujeme, Míla
Žádné komentáře