Štědrý den jsme přežili docela v pohodě. Všechno jsem stihla. Byl u nás syn se skoro snachou a jejich pejskem Atinkou, takže bylo veselo. Atinka vysokým tónem štěkotu vyzývala koťata ke hře, dorážela na ně, ale ony ji nechápaly a spíš se bály hluku. Hned po rozdání dárků jsem usnula.
Vánoční stromeček je prý dost dobrá hračka, spodní patra jsou tak třikrát denně odzdobená, koule se hezky kutálejí a slaměné ozdoby jdou i odnést v tlamičce, prý jsou potřeba všude jinde než na stromku. Barevná světýlka osvěcují podlahu, nikdo však na stromek neskáče, takže nebyl ani jednou poražen. Jen mám dilema, zda vracet ozdoby na stromek nebo je už uklízet zpátky do krabice. Zatím poslušně zase zdobím.
Svátky, nesvátky, stále je třeba uklízet, mýt záchodky, vyklízet, prát, krmit – máme bezedné kočky, měnit vodu, vytírat, vyklízet klece a k úklidu máme celý dům včetně zaplněného patra i sklepa a tři voliéry. Hodně mi pomáhal s přípravami vánoc Standa, denně vybírá záchody, vyklízí myčku, tahá písek, konzervy, uklízí obaly a že jich je. Nyní máme jimi obložené celé venkovní posezení a to se zaplnilo během posledních pár dní před vánoci. Je to nekonečná práce, ale jsme rádi, že kočičky mají kvalitní stravu a všem, kteří se na tom podílejí moc a moc děkujeme.
Dostala jsem spoustu krásných dárečků od příznivců a dobrovolníků, mám velikou radost.
O štědrý den odešel do nového domova kocourek Pegas. Bude bydlet v naší obci, v domečku s přístupem ven s ještě dvouletým kocourkem a dvěma dětmi. Smutno mu nebude.
Na Sapíkově tělíčku hnusná FIP je stále více vidět. Sapík má veliký apetit k jídlu, běhá, má chuť k životu. I přes léky na odvodnění má veliké bříško.
Vidím Fipku na všech našich kočičkách. Nelíbí se mi Mikasík, Hliník……Mikasík nějak divně posedává a nehraje si. Bobíček i Pinďa mi přijdou též nějak smutní….je to na zbláznění. Bobíček zvracel a měl průjem, má takové divná očička, dostal antibiotika. Někdo další má ve velké místnosti také průjem, ale nevím, kdo.
Skřítek a Sírius už dobírají antibiotika. Další kočičky začaly prskat, teče jim voda z očiček – Sutinka, Sapča, Mučenka, Zepelin, Forest a Marcelka. Sutinku a Sapču chytit byla věda, holky musely do klece, chytat je na léky každý den podběrákem není možné, je to pro ně veliký stres. Přesně vědí, že jdu na ně.
Ráno maličký Pat na mě mžoural jedním očičkem a to má jít v týdnu konečně domů. Čekala jsem, že dlouho ten příliv virů nevydrží a něco ho skolí. Byla kolem něho nemocná Tánička, Sírius, Skřítek a on to pořád ustával. Lítá, hraje si a baští, kromě očička není na něm nic vidět. Je to prostě pořád dokola, máme moc Sluníček. Teď večer už má očičko daleko lepší.
Dášenka a Eliot mají k rýmě zánět spojivek. Hlavně Eliotkovy se hodně zhoršily očička.
Bubo se zatím drží, kéž by mu to vydrželo. Joly je velice akční, oči má však pořád takové mokré s kouskem třetího víčka. Mycoplazma by měla už ustupovat, antibiotika užívají kluci stále.
Malá Karinka si hraje, baští s chutí, pořád je přilepená na Standovi a umí odstrojovat stromeček. Je šikovná, třeba prognóza FIP se nenaplní. Už i očička má jasnější.
Tři koťátka u Marušky v depozitu z Bohušovického kravína jdou zítra na punkci, odsátá voda z bříška bude zaslána na rozbor, o co se vlastně jedná. Je zvláštní, že by měla všichna FIP. Tvoří se jim tekutina v bříšku a pak se zase ztratí, jedí, hrají si, to by sice počáteční FIP odpovídalo, je to zvláštní. Uvidíme, jestli se odběr povede alespoň u jednoho koťátka, třeba už tekutina je pryč. Všechna jsou z jednoho prostředí, krmena mlékem od tamních krav a houskou. Vlastně koťata byla ještě kojena.
Dospělá Jituška z Bohušovického kravína, která je přímo ve Sluníčku a je už kastrovaná, strašně hodně baští a je na páteři samá kostička s velkým bříškem. Pořád nevypadá zdravě. Nechala si dát prvních pár dní léky do pusy, ale pak jsem ji už nezvládla. Museli jsme přistoupit k injekční formě.
O štědrý den si Hliníček přiskřípl přední pacinku mezi plexisklo a trám ve voliéře. Nevím, jak dlouho tam byl takhle v bolesti uvězněn a jak to dokázal. Přišla jsem na něho náhodou. Chudák se i počůral. Pacička mu otekla, nemohl se na ni postavit. Dneska už je to dobré, na zlomeninu to nevypadá.
O štědrý den v noci jsem dostala SMS s prosbou o přijetí koťátka, které ve Vědomicích koukalo do bytu a ťukalo na okno. V domečku bydlí velcí psi, ale tamním obyvatelům bylo kotěte líto, obešli s ním ulici, ale nikomu nepatřilo, dokonce ťukalo i u jiných domů v tento sváteční den. Zjevilo se o štědrý den v poslední ulici obce. Druhý den ráno jsme kocourka přijali. Byl trošku ušpiněný s ušním svrabem, je velemazlivý, bilomourovatý, zhruba tři měsíce starý. Okamžitě je pustil do jídla a jedl s ohromným apetitem až do dnešního poledne. Nyní se mi nějak nelíbí, přestal jíst, pije a pospává. Kocourek dostal jméno Ježíšek.
Lumpíkovi, který již nějakou dobu pořádně nejí, paní veterinářka našla vřídek v zadu v puse, dostal léky, ale ty opakovaně zvrací. Dělá nám už nějakou dobu střídavě starosti. Pojede na nějaké pořádné vyšetření. Ještě, že má z čeho trávit. Často zvrací vodu, doufám, že to nebude nic vážného. Byl již několikrát léčen antibiotiky, začal jíst a nechutenství se zase vrátilo. Kéž by nám mohl říct, proč nejí. Jídlo si žádá, sní jeden kousek masa a dost.
Kočička Sárinka od Labe z malé místnosti utekla ven do voliéry a to už asi před čtrnácti dny. Dala jsem jí do garsonky vyhřívací dečku a ona tam byla stále. Jídlo dané dovnitř vždycky snědla, ale je mě jí líto, že je tam v té zimě a nyní se má zase ochladit. V malé místnosti je teď málo kočiček, tak jsme ji s Janou přemístily. Bylo to tedy drama. Ona je z lidí tak vystreslá, že ji nelze normálně zvládnout. Nevím, zda to bylo dobře, protože jsme ji zase naštvaly, ale je v teple.
