AKTUALITY ZE SLUNÍČKOVÉHO DEPOZITA
U Marušky
telefon: 606 37 14 14 – mail: zimmari@seznam.cz
U nás
-
KOČKY AKTUÁLNĚ V DEPOZITU:
Mišánek Miranda
Čertinka
Žítko + Ovsík
Fazolka
Čočka Soja
-
KOČKY Z TOHOTO DEPOZITA, KTERÉ NALEZLY DOMOV:
– TONÍČEK, CLEUŠKA, LILINKA
– SAMANTA a mimina VALENTÝN, MICHALKA, VANESKA
– HONZÍČEK
– souroz. STELLA, ELSA, KRISTIAN, ELIS, SUSAN
– sestry BRIKETKA, CAMELIE
– BOJSA
– BOREK
– sourozenci RALFÍK, KELLI, ALFÍK, LINUŠKA a maminka MOJA
– LVÍČEK
– MÁRYNKA přešla do Sluníčka
– KARLIČKA
– sestry TÁNIČKA a NANYNKA
– kamarádi MEGGI A REGGI
– ČUMÁČEK
– VIOLKA
– POLDÍK zemřel na FIP
– JEČMÍNEK a PŠENIČKA přešli do Sluníčka
– JURÁŠEK
– MILKA
– GEORGE
– FRED
– BOHUNKA
– HRÁŠEK
17.03.17
Koťátka v depozitu nám dospívají, jsou již vykastrovaná. Hrášek odjel v neděli domů. Bude mít nádherný domov. Moc mu držím palce. Jeho 3 sestřičky jsou ještě u nás, ale myslím, že to těm rošťandám nebude trvat dlouho a nějaký krásný domov najdou také.
Starší kočičky, jsou stále plašánci, budou potřebovat moc trpělivou rodinu. Ale dá se to. Už nám odešel plachý Jurka a je z něho největší mazel na světě. Jeho sestra Čertinka zatím to štěstí neměla.
30.01.17
Nový rok nám začal uplakaně. Hned 1.ledna zemřela na FIP malá Melinda, druhého ledna Barvička na stejnou nemoc. Holky byly roztomilé a tak úžasné, moc jsem je obrečela. Týden nato odjela do nového domova Bohunka. Má se dobře. Zrovna tak George nyní Zrzeček a Milka nyní Julinka. Fred nový domov také zvládl. Trochu se mi to tu protřídilo. Z jedenácti koťátek jich zbylo pět. Koťátka hezky prospívala, přibývala na váze. Začala jsem mít radost, že snad bude již vše OK. Bohužel začal špatně dýchat malý BOB. Na veterině zjistili, že má na plicích hodně vody. Diagnoza FIP. Takže 19. ledna jsem oplakávala Boba. Zůstali mi poslední 4 zlatíčka.
27.12.16
10.12. odjela do nového domova Milka a vzala s sebou mladšího kamaráda George. Budou bydlet v bytě ještě s jednou domácí kočičkou a jejich nová maminka je moc prima. Hned druhý den odjel domů kamarád Georgika, malý Fred. Odjel také do bytu ke kočičce a úžasným rodičům kočkomilům. Poslední zprávy z obou domovů jsou příjemné, domácí kočičky už nově příchozí berou.
Hned na Nový rok se chystá domů Bohunka. Je po kastraci, ještě ji čeká jedno očkování a může se těšit. Pojede k mladým lidem, kteří se na Bohunku byli podívat a moc se na ni těší. Zbytek koťátek zatím marodí. Střídá se tu rýma a špatná očička. Berou antibiotika.
Barvička má pravděpodobně FIP, u Melindy a Čočky to zatím není jisté. Mají v bříšku malinko tekutiny, čekáme, co se vyklube. Vše řešíme s veterinární klinikou. Je mi moc smutno.
5.12.16
Tak jsme se trochu rozrostli a někteří trochu vyrostli. Od minule nám přibylo 5 koťátek. Jsou to poslední koťátka z končící farmy. A protože jsou z farmy, dostali jména podle luštěnin. Čočka, Fazolka, Hrášek, Soja a Bob. Všichni přišli s rýmou a hnisavýma očima. Jsou již v pořádku, jen ty očička ještě trochu zlobí.
Starší kočičky, Milka a Bohunka jsou již zamluvené a po druhém očkování půjdou domů. Moc jim to přeji. Kočičí holky jsou již vymazlené a budou mít konečně svůj gauč, svoji telku a hlavně svoji rodinu, kterou budou už moc začít cvičit. Tady jim to už jde.
Na facebooku je video všech mých svěřenců.
02.11.16
Zdravíme z depozita . Všichni jsme již v pořádku, rýma vyléčená jen nás trošičku trápí průjem, ale to se brzy vyřeší. Ještě očkování a budeme moci odejít do svých domovů.
29.10.2016
Tak jsme zpět v plné parádě a rovnou představujeme nová koťátka. Žítko, Ovsík, Miranda, Čertinka a Mišánek se nám proměnili v krásné urostlé kočičky a kocoury a na svůj domov stále čekají. Jsou všichni bázliví, ale miláčkové. V rodině, kde bude jedna až dvě kočičky nebo kocourkové to určitě dají. Tady jich je moc a oni jsou raději zalezlí. Ale pokud by byli sami, asi by se jim také stýskalo.
A teď k těm našim nejmenším. První jsme tu přivítali Georgeho a Freda. Krásní kluci přišli z Dobříně. Jsou to zlatíčka. Fred je mazliveček, pořád má tolik práce, nestíhá si ani pořádně odpočinout. George je opatrný, jak se někdo objeví, utíká se schovat. Když si ho vylovím, stane se z něho mazlík. Miluje masáž zádíček. Už si chodí hrát s ostatními a i na jídlo už přijde bez obav. Další jsme přijali 4 holčičky z farmy, která koncem roku končí. Jsou také moc krásné, ale mimo Bohunky mazlivky jsou to ještě netýkavky. Všechny 3 se nechají mazlit, krásně u toho předou, ale všechny si musím nejprve chytit. Jak mne vidí, že se blížím, prchají Barvínka a Melinda i syčí. Stačí je ale přitisknou a hladit a povolí. Ještě to trochu vypilujeme a budou moc odejít domů.
26.7.2016
Tak jsme minulou středu vyměnili maminku Berillii s koťátky za koťátka maminky Milanky. Koťátka od Milanky jsou velcí plašánci a potřebují vymazlit. U Berillie a jejich mrňousků už to není tak nutné. Všichni byli dobří, jen malá Sapča tomu mazlení ještě moc nedala. Ale Milančiny koťátka jsou na tom hůře. Jen se někdo přibližil k voliéře hned syčeli a schovávali se. Zítra to bude týden, co jsou tady a je vidět malé zlepšení. Když vejdu do pokoje, nebo zametám, nebo jen tak kolem nich procházím, zůstanou na místě, neutíkají, ale jak se ohnu, že je pohladím, tak to utečou.
GERTIK
18.7.16
Ve Sluníčku je plno, tak některá mrňata odjela ke mne. Nově k mamince Berillii s miminama Sazinkou, Sapčou a Sapíkem příbyla další koťátka jsou z dobříňské návsi, Keliška, Karolka a Kyliánek. Bratříček Kajda bohužel zemřel. Další koťátko je cestovatel Gertík. Ten přijel kamionem, nevíme odkud. Jsou to všechno malé prdeličky, které ještě potřebují maminku. A TU TAKÉ NAŠLI. S výchovou, krmením a hygienou mi pomáhá maminka Berillie, která všechny další koťátka přijmula za vlastní. Kojí je, olizuje a chrání. Je to opravdu zlatá kočička. Moc hodná, mazlivá a starostlivá.
Včera odpoledne odjel do nového domova můj zlatý kocourek Jurášek. Je to plašánek, pohyboval se po bytě normálně, vlezl mi i do postele, ale pohladit nechtěl. Odjel do moc úžasné rodiny, která má zkušenosti s takto plachou kočičkou, jelikož už si před třemi lety vzali jednu takovou z depozita u Míši. Držím Juráškovi a nové rodině palce, ať Jurášek brzy pochopí, že mazlení a vlastní rodina je moc fajn. Snad pomůže i domácí kočička, které to také chvíli trvalo.
Mišánek a Mirinka jsou v pohodě. Jsou to taková spokojená, urostlá a zdravá zlatíčka. Všechno snědí, chodí žebrat i naše jídlo. Rádi se přijdou pomazlit.
Čertinka je sestra Jurky, který šel domů. Má stejnou povahu, ale na rozdíl od brášky při mazlení přede. Jenže si ji musím nejdříve chytit. Přijde také až na postel, hraje si s mými prsty, ale jak ruku otočím, že ji pohladím je pryč. Přitom je tak krásná, hezky sílí, a je to taková okatá černá kulička.
Žítko a Ovsík, to jsou případi. Přes den nejsou vidět. Večer vylezou na jídlo, pak se zabydlí na balkoně na celou noc, ráno přijdou na snídani, zalezou a vidíme je zase až večer.
20.6.16
Naše zlatíčka Obilíčka.. Mám je moc ráda, byli a ještě trochu jsou plachá koťata. Pšenička s Ječmínkem to docela dali, ale Ovsík se Žítkem to doma snášejí špatně. Už měsíc se mohou pohybovat po celém bytě. Kamarádí tu se všem kočičkami, s domácími i Sluníčkama. Když kolem některé procházejí, potrkají ji nebo se o ni otřou. Ale lidská pozornost a ruka jim nedělá dobře. Ječmínek se chodí sám mazlit a spí v posteli. Přijdou se najíst, Žítko a Pšenička se mi otřou o nohy, ale když se sehnu a chci je pohladit, tak utečou. Žítko spí dokonce metr ode mne, ale jak se převalím nebo natáhnu ruku, je hned v pozoru a chystá se utéct. Pšenička spí na posteli u nohou. Ale ruku také nemusí. Stejně tak je to s Jurkou a Čertinkou. Ovsíček bydlí většinu dne v gauči a navečer se stěhuje na balkon, kde stráví celou noc. Všichni se normálně pohybují po bytě, všichni krásně jedí, ale jen ta ruka a dotyky se jim nelíbí. Jinak jsou opravdu moc krásní a roztomilí. Byla a je s nimi stále práce, proto jsou všichni moje velká srdeční záležitost.
V pátek jsem si přivezla ze Sluníčka maminku Berillii a holčičkama Sazinkou, Sapčou a klučíčkem Sapíkem. Jsou krásná koťátka s krásnou maminkou. Mám je jen tři dny, zatím o nich moc nevím, jsou trochu plaší, ale za ty 3 dny je vidět malinký pokrok. Užívají antibiotika, všichni hezky baští, jak mamča tak děti a ty ještě pijou od maminky. Níže přidávám pár fotek. Až se trochu rozkoukají napíšu o nich více.
SAPČA
SAPÍK
BERILLIE
SAZINKA
BERILLIE
SAZINKA
SAZINKA
SAPČA
17.4.2016
Včera večer jsem již otevřela dveře depozita a pustila jsem k mým plachým Obilíčkům ostatní depozitované kočičky. Trochu se očmuchávali, občas někdo zasyčel, ale jinak v pořádku. Dneska si trochu hráli, tak jsem pořídila pár fotek. Žítko a Ovsík se samozřejmě neúčastnili, pozorovali ze skrýše. Jsem zvědavá, až se setmí. To už vylézají a i si hrají.
12.4.2016
Už jsou to skoro dva měsíce, co jsou u nás v depozitu moje zlatá Obilíčka. Povaha kočičky a kocourků se hodně změnila k lepšímu. Už si hrají, hlavně když jsou v pokoji sami. To slyším jak tam koulejí míčky a zvoní rolničky. Také lítají a dupou jak sloni. Ale jak tam přijdu, je klid. Ke hraní je musím přemlouvat, mazlit se nechtějí. Snad jen Ječmínek a občas přijde Pšenička, ale tak metr ode mne.
28.02.2016
V pátek to bylo 14 dní, co mi Míla přivezla 5 krásných chlupatých zlatíček z Píšťan. Maminka byla vykastrována a vrácena zpět. Zůstali mi tu 4 vystrašení tvorečkové. Mazlíme, mazlíme a mazlíme. Nádherná Pšenička pořád syčí, když si ji beru, ale už na mě neprská a nepere se se mnou. Když ji chovám a hladím, tak leží v klidu. Ovsík je na tom úplně stejně. Žítko to snáší nejhůře. Ten se nechá hladit jen když ho nechám ležet na místě. Buďto na skříni nebo dole za skříní, ale běda jak ho chci podebrat a vzít, to začne tóčo. Promění se v divokou saň, lítá po pokoji a prská. A konečně Ječmínek. Tomu je to všechno nějak jedno, už nezalézá, když přijdu do pokoje, leží v klidu. když se k němu sehnu, tak se trochu přikrčí. Nechá se chovat a pěkně u toho přede.
Nádherný Ječmínek
Malinká Pšenička
Okatý Ovsík
18.02.2016
Zítra už to bude týden, co se zlatíčka nastěhovala do depozita. Byli strašně vyplašení, skákali na zeď, na okno a nakonec zalezli do nejtmavšího koutku. Dneska to vypadá tak, že koťata jsou klinější, zvykla si na pokoj ve kterém bydlí, chodí normálně k jídlu, na záchod (to se jim první 3 dny moc nedařilo). Přes den jsou stále zalezlí a v noci, dá se říct, že řádí. Ráno je vše snědeno, pelíšky rozrachané, shozené na zemi, dečky nacupané na zemi, hračky přeházené. Nejlepší je Ječmínek. Ten se jen hodně přikrčí k zemi a nechá se vzít do ruky. Dám ho do pelíšku a mazlím. Zatím tomu teprve přichází na chuť. Mazlím je teprve od úterka. Do té doby jsem je nechala jen rozkoukávat. Ovsík s Žítkem jsou na tom stejně. Syčí a nechtějí vzít do ruky. Ale nakonec je do pelíšku stejně přenesu, hladím je a mluvím na ně. Pak už je klid, ale stejně jsou nedůvěřiví. Nejhorší je nejmenší holčička Pšenička. Ta syčí, prská, dupe, škrábe a kouše. Nějak nechce pochopit, že ji nikdo neublíží, že se mazlení kočičkám moc líbí. Je to taková malinká saň. Je ale strašně rozkošné, jak na mne takové mrně pouští hrůzu. Jejich maminka byla v úterý na kastraci a zítra bude vrácena zpět
04.02.16
Dneska odjela do nového domova naše zlatíčko Nanynka, sestra Táničky. Určitě se bude mít dobře. Bydlet bude se stejně starou britskou kočičkou a králíčkem. Držíme všem palce a tlapičky. Všechny kamarádi ji odešli v sobotu na výstavě domů a ona se tu nudila. Plachá koťata se ji spíše bála a ona neměla s kým rošťačit. Teď zůstalo v depozitu 6 kočiček. Mirinka, Mišánek a Poldík se pomalu můžou chystat domů a Violku, Čertinku a Juráška čeká řádné vymazlování.
30.01.16
Tak jsme se vrátili z Valentýnské výstavy. Ráno odjelo z depozita 6 kočiček a vrátila se jen Miranda. Je mi jí moc líto, je tak milá, na výstavě byla už 4x a nikdy se neumístila. Tolik bych jí přála milující domov. Její sestry již dávno domov našli. “ Svoje doma“ našli Čumáček, Reggi a Meggi šli opět spolu a Alfík s Linuškou odešli také společně. Přesně tak jsem si to přála. Někteří již poslali první zprávičky ze zabydlování. Zatím je vše jak má být. Nanynce to snad vyjde již příští týden a zbyde nějaký ten čas navíc na plaché kočičky. Nejhorší je Jurášek, Čertinka a Violka. Poldík je v pohodě a Mišánek již také.
28.01.16
V sobotu jsme byli na výstavě v hotelu Diplomat v Praze. Domov tam našla Tánička. A bude ho mít opravdu milující. Další, kdo by měl odejít domů je Nanynka, sestra Táničky. V úterý byla na kastraci společně s Čumáčkem a Mišánkem. Jsme domluveni s novou rodinou, že si ji vyzvednou příští týden, až bude v pořádku. V sobotu nás čeká další výstava, Valentýnská v Toulcově Dvoře. Na výstavu se chystají Čumáček, Miranda a Žížalky Alfík + Linuška. Doufám, že budou v pořádku a budou se moci výstavy zúčastnit. Jsou moc milí a přála bych jim krásný domov. Z rýmy jsme se snad již vylízali. Všichni tu vypadají v pořádku. Stále vymazlujeme Juráška, Čertinku a Violku. Jde to pomalu, ale nevzdáváme to. Mišánek snad bude v pohodě. Už se mi párkrát stalo, že přišel sám a začal do mne trkat a chtěl mazlit. Pak je třeba 3 dny pokoj a najednou se zase sám objeví. Tam už problém nevidím.
Ostatní jsou v pořádku, přidávám pár aktuálních fotek.
Nanynka chybí, odpočívá po kastraci a balí se domů, Jurášek a Čertinka nevylezli již pět hodin z úkrytu, proto také chybí.
MIŠÁNEK
POLDÍK
LINA – ŽÍŽALKA
ALFÍK – ŽÍŽALKA
MIRINKA
VIOLKA
ČUMÁČEK
MEGGI
REGGI
18.01.16
Sluníčková neděle v našem depozitu.
13.01.16
Zdravíme všechny příznivce a přejeme jen to nejlepší po celý rok 2016.
Depozitum opustila Márynka, která přešla do Sluníčka. Jak už Míla informovala, jsou jí aplikovány kmenové buňky a musí proto být v naprostém pořádku. Další kočičkou, která odjela do Sluníčka, je Karlička. Je to taková zvláštní kočička. Stále leží, chodí jen k jídlu, hraček se bojí a s ostatními koťaty se do hry nezapojí. Míla ji chce nechat vyšetřit.
Mirinka, Čumáček, Tánička a Nanynka pěkně povyrostli. Jsou z nich pěkní kočičí puberťáci. Mirinka je moc hodná a mazlivá kočička. Miluje maso ve všech podobách – syrové, vařené, pečené. Ráda ale ochutná od všeho. Čumáček je takový „páneček“. Prochází se po bytě, hlavičku má zvednutou a občas dá výchovný pohlavek mladším koťatům, která kolem něj prošustí. Je hodně mazlivý. Nemůžu si nikam sednout, to je hned u mě a trká hlavičkou. Ale největší mazel a závisláček je Tánička. Ta se mnou vaří, doprovází mě na WC a do koupelny. Ráno, když se chystám do práce, sedí u dveří a chce jít se mnou. Ví přesně, kdy odcházím. Její sestra Nanynka (černá s bílým melírem) je hravá a také mazlivá, ale na Táničku teda nemá. Je moc milá, ale dokáže být i pořádná rošťanda. Pochází ze stejné tlupy jako bývalá Sluníčka Tony, Clea a Lili. Povahově je Nanynka úplně stejná.
Pak se nám vrátili zpět do depozita z vážných osobních důvodů Reggi a Meggi. Jsou to malá mazlivá zlatíčka, která k sobě prostě patří. Spí spolu, hrají si spolu, navzájem se umývají. Moc si přejeme, aby do nového domova mohli jít spolu. Dotyčný, který si je vezme, určitě nebude litovat.
Také tu máme sourozence Linu a Alfíka. Jsou to taková hubená „nic“, proto jim říkáme „žížalky“. Jedná se o děti naší Moji, která už domov našla. Lina a Alfík jsou mazlivá, nekonfliktní, hyperaktivní koťata, která si vystačí sama. Veškerý čas tráví spolu. Jestli je budeme muset rozdělit, určitě se jim bude moc stýskat.
Poldík, Mišánek, Violka, Čertinka a Jurášek jsou koťata, která k nám do depozita přišla na vymazlení. Mišánek už je veliký mazel. Bohužel ale nepřijde sám, musím si ho odchytit. Většinou uděláme tři kolečka po pokoji a pak už je můj. To se pak mazlí moc rád a neví kdy přestat. Když už chci končit, chňapne po mně pacinkou a táhne mě zpátky. Je to legrační, mám z něho radost. Poldík přišel s Mišánkem, našli se ve Sluníčku. Byli pořád spolu, tak jsem si je vzala oba. Poldíkovo vymazlování trvalo tak 14 dní, potřeboval jen „doladit“. Čertinka přede mnou utíká. Když ji chytnu a položím na postel, drží a mazlení si užívá. Zjistila, že to zase tak špatné není, ale sama také nepřijde. Jurášek (bratr Čertinky) a Violka (dcera Hortenzie ze Sluníčka) jsou velký oříšek. Po celý den jsou schovaní v tom nejtemnějším koutku. Když se pro ně natáhnu, syčí a krčí se. Vylézají teprve když my jdeme spát. To si hrají, ale nesmí si mě všimnout, jinak hned zalezou. Mazlit se nechtějí, jsou úplně v křeči. Když jim rukou přejíždím od hlavičky přes hřbet až k ocásku, mám pocit, jako by je moje ruka pálila. Jsem z toho smutná. Máme před sebou ještě pořádný kus práce. Ale je to pro mě velká výzva a já se nevzdám!
Od silvestra začala „padat“ jedna kočička za druhou. Dostali rýmu, kašel a špatně dýchali. Do 5. ledna omarodili úplně všichni, takže jsme podávali všem antibiotika. K dněšnímu dni je to o moc lepší. Léky ještě někteří dobírají, občas ještě někdo prskne, ale už jsou to jen dozvuky. Horor máme za sebou.
Pár aktuálních fotek.
MEGGI
REGGI
POLDÍK
MIRANDA
NANYNKA
ALFÍK
LINUŠKA
OBĚ ŽÍŽALKY
TÁNIČKA
ČUMÁČEK
MIŠÁNEK
ČERTINKA
VIOLKA
09.12.15
POLDÍK, roztomilý kocourek.. Je u nás na vymazlení, to se daří, už není tak plachý. Ještě to trochu dopilujeme a může odejít do nového domova. Je hodně hravý, před rukou se ještě trochu přikrčí. Hezky jí u jídla bývá mezi prvními.
25.11.15
Od pátku mám v depozitu Míšánka a Poldíčka. Jsou to další plaší kocourkové. Už mám 4. Čertinku, Juráška, Míšánka a Poldíčka. Všechny je musím vymazlit, aby mohli jít brzy domů. Malý pokrok jsme udělali u Juráška a Čertinky. Už jsou tam náznaky, že si začínají hrát. Malý Poldík už běhá mezi ostatními koťaty, ale jak se tam objevím, uteče a zaleze do rohu. A to dělají všichni 4. Nemám zatím žádné fotky, protože jsou pořád zalezlí v boudičkách a když se přiblížím tak jen syčí a krčí se. Hned jak to půjde, nafotím je.
Ostatní koťátka jsou v pohodě. Lvíček, Miranda a Moja jsou po kastraci. Mojinku čeká v sobotu odjezd do nového domova. Tánička, Čumáček a Poldík mají rýmu. Kastrace čeká také Márynku, při zákroku by měli propláchnou rovnou oční kanálky, protože ji pořád teče z očička.
Tak zase se brzy ozveme a doufám, že už budou i nějaké fotky.
16.11.15
Dneska odjela do nového domova malá Kellinka. Přišla už první zprávička.Byla trochu vykulená z cesty, doma se schovala do svého domečku a je v klidu. Tak snad se brzy zabydlí, moc ji to přeji. Od pátku máme v depozitu Juráška a Čertinku. Jsou plaší a pořád jsou zalezlí. Až se trochu vymazlí, fotky přidám.
Teď pár aktuálních fotek koťátek, která u nás čekají stále na SVŮJ domov a už nám trochu povyrostla.
NANYNKA Milá, hodná, melírovaná kočička. Sestra Táničky, mazlí se, ale je trochu opatrnější.
TÁNIČKA
Byla odchycená u holobytů v Roudnici n.L. ve špatném stavu – zhnisané oči, rýma. Již je v pořádku. Umazlila by nás k smrti. Fakt zlatíčko.
MÁRYNKA Naše rošťanda. Je hrozně milá, je jí plný byt, potřebovala by domeček se zahrádkou. Pořád ji zlobí jedno očičko, chvíli je klid a pak ji zněj zase nějakou dobu teče. Léčbu řešíme na klinice.
MIRANDA Miranda pochází z Roudnického letiště. Byla velmi plachá a přišla do Sluníčka s maminkou a 3 sourozenci. Již je vymazlená, krásná ale trošičku bázlivá.
LVÍČEK. Byl nalezen ve Štětí, kde pobíhal v deští a hodný mladý pár ho přivezl do Sluníčka. Lvíček je nádherný, milý, hravý, nekonflitkní, mazlivý a něžný kocourek.
ČUMÁČEK
Hezounký, mazlivý kocourek, stále čeká na svůj domov. Byl nalezen hladový a vyhublý u silnice mezi vesnicemi. Už je v pořádku, hezky jí, pěkně přibírá.
05.11.15
Tak se nám to trochu protřídilo. Domů odešel Ralfík, Meggy a Regi. Byli to ještě mrňátka, ale hezky se v nových domovech zabydleli a mají se úžasně. Ostatní stále čekají na svoje domovy. Jsou to všechno zlatíčka. O víkendu dodám aktuální fotografie s popisky.
28.10.15
Původně byl přijat do depozita jako Reginka, jenže za pár dnů se z něho vyklubal pěkný kočičí kluk. Je to zlatíčko, hoooodně mazlivý, čistotný, dobře jí. Umí se i pěkně ozvat. Přivezli ho hodní lidé, kteří ho našli u popelnic u jedné zahrádkářské kolonie. Jeho největší kamarádkou je malá Meggie, která mu ale zítra odjede domů.
07.10.15
Tak po Čumáčkovi dorazila ještě Moja z Vědomic. Nová koťátka Kelinka, Linuška, Alfík a Ralfík. V úterý dorazila ještě malá Reginka, která byla ve Sluníčku od pátku. Je jí tu mezi stejně starými mrňátky lépe. Hned zapadla do kolektivu. Nezaznělo ani jedno zasyčení. V „jesličkách“ je prima parta. Rošťačí všichni se všema a je to tam jak v úlu. Ráda bych to natočila, ale bohužel to nejde. Skáčou tam jak blešky, z jednoho konce na druhý.
Úplný nováček REGINKA
MOJA.
ALFÍK
RALFÍK
KELINKA
LINUŠKA
23.9.15
Jako každý pátek jsem byla ve Sluníčku uklízet a večer jsem si přivezla domů Táničku a Nanynku, jsou sestry. Ve Sluníčku bylo potřeba uvolnit místo pro nově příchozí koťátka. A v neděli byl úklid po malování, tak jsem si ještě přivezla Čumáčka. Vy, co stránky sledujete pravidelně, Nanynku s Táničkou znáte a Čumáček je úplný nováček. Přidám foto s popiskami.
Tady je malý Čumáček, je malinký, hodně přítulný, hezky papá. Má jen 640g. Umí chodit na záchod, no prostě je moc roztomilý a šikovný.
Pak tu máme Mirandu. Je milá, trochu bázlivá. Nejčastěji si hraje s Márynkou a Lvíčkem. Nejsou s ní žádné problémy. Mazlit se přijde jen když chce ona. Hezky jí, je hravá. Camelie, její sestra ji odešla, tak i ona už čeká na svoje doma.
Teď pár fotek Lvíčka. To je moc hodný kocourek. Už začal pěkně papat. Ze začátku trochu zlobil s jídlem, ale to už se spravilo. Už se mu zakulacuje bříško. Je šikovný a kamarádský hned od chvíle, kdy sem přišel. Miláček.
No a naše stará známá Márynka. Rošťanda. Ještě ji to nepřešlo a nikdo z této party na ní nemá. Bojsa, který ji konkuroval odešel domů, mimochodem, má se moc dobře. Márynka k nám přišla s ošklivou rýmou a ošklivýma očičkama. Po delší době se nám to podařilo vyhojit, ale za 14 dní se jí to zase vrátilo, takže s tím pořád bojujeme.
A posledňáček, malý Borek. To je pěkný žrout. Pořád se schovává, ale kdo si ho uloví, tak se mu odmění nádherným předením. Měl štěstí, byl na veterině, kde jsme potkali naši příznivkyni, která už ze Sluníčka jednu kočičku má a hodně o něj stojí. Tak snad to vyjde a Boreček půjde v pátek domů.
16.9.15
Na Snu zvířat v Hoffmanově dvoře našla domov naše Camelie. Má se dobře, zprávička z nového domova už přišla. Včera odjel do nového domova Bojsa. Nejlepší kamarád Márynky. Zvykl si hned, přijel domů, najedl se a šel spinkat. Dneska už nová maminka psala, že s ročním domácím Hugem už jsou skoro kamarádi. Jsme všichni moc rádi, že to těm našim zlatíčkům vyšlo. Od 6.9. mám v depozitu nového malého kocourka Borečka. Je malinký, nádherný. Kdo sleduje facebook, tak už viděl video. V pátek 11.9 jsem si přivezla dalšího kocourka Lvíčka. Je moc mazlivý, hned zapadl do party ostatních koček. Když přijel, byl pěkný lumpík, ale nějak to přestalo a začíná být klidnější. Od včera, co odešel Bojsa je to tu vůbec nějaké smutné. Všichni tu chodí a bloumají. Hlavně Marynce je smutno.
2.9.2015
Tak, moji broučkové stále čekají na nový domov. Jsou to roztomilá, vymazlená a hodně hravá koťátka. Márynka rošťačí s Bojsou, padli si do oka hned po prvním dnu,co k nám Bojsíček přijel. A sestry Camelie a Miranda zase drží spolu. Moc bych jim přála, aby mohli jít domů po dvojicích, tak, jak jsou u nás zvyklí. Je pak s nima i větší legrace.
BOJSA S MÁRYNKOU
A JEŠTĚ PÁR FOTEK O MALINKO STARŠÍ CAMELKY A MIRANDY
MIRANDA
A JEŠTĚ SPOLEČNÁ VEČEŘE
18.8.2015
Dneska je to 3 týdny, co Míla přivezla Briketku, Camelii a Mirandu. Briketka odešla v sobotu do nového domova. Bude bydlet v domečku se zahrádkou. Camelie s Mirandou zdomácněli, mají za sebou všechna očkování, tak se již můžou kamarádit s domácími kočkami a kocoury. Také toho využívají. Na noc, a když nejsme doma musejí zpět do pokoje, který je určený pro depozitum. To se jim ale vůbec nelíbí. Nejraději by zůstali venku pořád a měli k dispozici celý byt. Jsou to holky krásné, mazlivé. Postavu mají po mamince. A ta byla moc krásná.
Další brouček je Márynka. Tu všichni moc dobře znáte z videí. Je to rošťanda. Pořád ji to nepustilo. A co je horší, přibyl k ní ještě stejný rošťák jako je ona. Jmenuje se Bojsa. Je nádherný. Ale to, co prováděla Márynka, tu mám teď ve dvojím provedení. Ty dva nejdou natočit, přelítnou kolem mne jako vichřice tam a zase zpět a na konci je z toho jedna řvoucí koule. Ale jsou bezvadní a je s nimi velká legrace. Doufám, že se mi to video přeci jen povede a já je budu moc brzy předvést.
CAMELIE
MIRANDA
MÁRYNKA
BOJSA
26.7.2015
Holčičky Miluška a Zdenička jsou stále v nemocnici. Již jsou bez teplot, když je personál ošetřuje nebo dává napapat, tak už předou, nechají se pomazlit, také se už sami myjí, ale nechtějí sami papat. Musí je krmit. Zítra se dozvíme víc.
Máme nový příjem. Je to malinká holčička Márynka. Našel ji mladý pár, původně si ji chtěli nechat, ale bohužel ze zdravotních důvodů mladého pána si kočičku nechat nemůžou. Pár dní ji měli doma, zajistili ji veterinární ošetření, protože měla špatná očička a velkou rýmu. Márynka je již v dobrém stavu a bude nabídnuta k adopci. Je to malá a milá rošťanda.
15.7.2015
Holčičky se pěkně rozkoukaly. Už dokážou rošťačit. Když někoho zaslechnou na chodbě, běží ke dveřím a čekají, již neutíkají. Skočí si sami na postel a nechají se hladit. Zdenička pořád přede, ať k nim někdo vejde nebo jim nesu papáníčko nebo tam jen tak u nich sedím, pořád přede. Je rozkošná. Miluška se drží pořád při ní. Také se nechá pohladit, ale až když přijde Zdenička, k jídlu přijde až začne jíst Zdenička, hrát si jde také až když začne Zdenička. Ale rozkošná je také. Přibívají hezky na váze, už budou mít skoro kilo. Pořád jsou ještě v karanténě. Příští týden již půjdou na očkování.
8.7.2015
Miluška se Zdeničkou se již zabydlely. Začínají si hrát se všemi hračkami a již nejsou tak plaché. Hezky jedí. Když je mazlím, krásně předou. Chodí do záchodku. Nikde nenadělají. Holky se ještě pořádně neprojevily, tak nemůžu popsat jejich povahy. Zdenička je trochu akčnější, Miluška se drží trochu zpátky. Když tam přijde někdo jiný než já, tak ihned zalezou. Tak příště už snad budu vědět více.
2.7.2015
Dneska se udály nějaké změny v našem depozitu. Přijali jsme 2 nová koťátka – kočičky. Jedna se jmenuje Zdenička a druhá Miluška. A protože Kristiánek a Elis odcházejí v sobotu do nového domova, odjela Susan do Sluníčka dělat společnost Bobíkovi, který tam zůstal sám, protože mu bráška Bobeš a kamarád Dáreček odjeli do nového domova. Holčičky jsou v jiném pokoji než je Kristianek s Elis a až v sobotu odjedou, přestěhujeme kočičky do pokoje po nich. Valentýnek stále bydlí s domácími kočkami a čeká na nový domov. Přikládám posledni foto Kristiánka a Elis a ještě přidám foto nových kočiček. Susanku budete vídat ve Sluníčku.
29.6. 2015
Kristianek, Elis a Susan už mají kolem 1 kg. Jsou nádherní, mazliví a hraví. Čekají stále na své nové domovy. Dneska již byli naočkováni první vakcínou Purevaxu. Stellinka (nyní Iči) a Elsička se mají moc dobře. Nová rodina posílá moc hezké zprávy. Jsme za to ve Sluníčku rádi. Přidám zase pár fotek, myslím, že vám to řekne víc.
17.06.2015
Tak koťata nám povyrostla. Jsou zdravá, pěkně přibírají na váze. Je jich plný pokoj, už tak často nespinkají, ale pořádně rošťačí. Dneska do nového domova odjela Stellinka s Elsičkou. Budou mít domov v baráčku se zahrádkou a úžasnou rodinu. Moc jim to přeji.Určitě brzy uvidíme fotky z nového domova. Přidávám pár fotek udělaných ještě před odjezdem holek.
08.06.2015
Všechna koťata jsou pěkní rošťáci. Kristiánek je největší mazel, léčil se nejdéle, ale snad už to bude v pořádku. Stellinka je hravá, její oblíčejíček působí nafoukaně, ale jako všechny je též mazlivá. Susan je pořád nejmenší, roztomilá a je to takový miláček. Elzička je taková akční, nechybí u žádné lumpárny. A největší živel je Elis. Té je opravdu plný pokoj. Nemůžu zametat, nemůžu se ohnout, hned po mě vyšplhá až za krk. Pár nových fotek přikládám.
A ještě přiložím foto staršího kamaráda Valentýnka
30.05.2015
Hlásíme se opět z depozita. V pátek se vrátil ze Sluníčka Valentýnek. Je po kastraci a než půjde do adopce, zůstane tady. Jeho sestřička Vanesska by měla odejít příští týden do nového domova. Koťata jsou úžasná, pořád si hrajou nebo spinkají. Očička už mají pěkně zahojená. Malý Kristiánek začal trochu zlobit s jídlem. Nechce papat. Musím u něho sedět a hlídat kolik sní. Ke všemu jen čuchne a odejde. Straní se ostatních. Chce se jen mazlit. Jak k nim někdo přijde, hned si na něj vyleze, přede a kňourá. Nutí si hlazení. Potom se stulí v náručí a spinká. Přikládám pár fotek.
6.05.2015
Vanesska s Valentýnkem odjeli v sobotu do Sluníčka, aby uvolnili místo malým koťatům, které přijeli z Přestavlk a jsou bez maminky. Zdravotní stav koťátek je dobrý až na očička. Jsou kontaktní, hned jak se objevím, přiběhnou. Všichni po mně lezou, předou a jsou opravdu hodně mazliví. Jdou špatně vyfotit, pořád jsou v pohybu. Až se pořádne poznáme, napíšu o každém mrňouskovi zvlášť.
05.04.2015
Přejeme Všem příjemné prožití Velikonočních svátků. Stále vymazlujeme a děláme velké pokroky. Koťata si už se mnou hrají, nebojí se. Už si přijdou pro hračku až ke mně. Jak zvednu ruku abych je pohladila, tak se ještě přikrčí a popoběhnou. Ale hned se zase vrátí. Ono to hrání je hodně láká. Učím je teď, aby se té ruky nebáli. Lehnu si k nim, ruku schovám pod deku a nechám koukat jen prsty. S nimi potom všelijak pohybuji a kmitám a občas je rychle zastrčím pod deku. Oni se dívají, po prstech se natahují tlapičkama a štrachají pod tou dekou. Když prsty zase pomalu vysunuji, zkouším jimi pohladit ty jejich pacičky. Dříve se také báli a utíkali, ale teď už si zvykají a nechají se na nich hladit. Tak doufám, že už to nebude dlouho trvat a budu sem moc napsat, že už mi skáčou na klín sami.
30.03.2015
Tak malý Honzíček bydlí už týden s ostatními koťaty. Přes den je většinou sám, ale přes noc řádí s ostatními. Když vezmu hračku a hraji si s nimi, tak je u toho první. U jídla je také první, ale mazlit se moc nechce. Když ho konečně chytnu a pomazlím, tak mi i přede. Nevím, co to je za tvorečka. Ale jinak je slaďounký.
Samanta je zlatá kočička. Je hodně mazlivá a také upovídaná, vždy nás všechny vítá, ke všemu má proslov. Její dětičky jsou už docela velký, ale ona se pořád o ně stará. Ráda bych sem dala fotku, jak je vždycky předníma packama skolí a pořádně je olíže, ale ještě se mi to nepovedlo. Většinou u sebe nemám foťák. Oni se pod ní stulí, drží a předou u toho. Valentýnek a Vanesska už se lepší. Už nejsou tak divocí. Když krmím, tak přijdou až k talířku a čekají až jim nandám. Pak se do toho pustí. Jsou rozkošní. Také si už začínají se mnou hrát. Nejdřív si mě zvědavě prohlížejí, co tam s těmi mašlemi a hračkami dělám a nakonec jim to nedá a připojí se. Jak je chci pomazlit, již neutíkají, jen se přikrčí a zůstamou na místě. Už mi i zahráli. Ale to není pravidlo.
Dneska se tu na ně byl podívat mladý pár. Chtějí kotě. Vypadá to, že Valentýnek najde nový domov. Budeme držet palce.
15.3.2015
Nové zprávy z depozita. Cleuška, Toníček a Lilinka už našli své domovy. Přejeme jim hodně štěstí. Z depozita odjeli již před 3 týdny. Potřebovali jsme místo pro nová koťátka. Odvezla si je Míla do útulku, kde zůstali až do odjezdu do nových domovů. Myslíme na ně a dychtivě čekáme na zprávičky a fotky. MOC jim přejeme, aby byli šťastní.
A teď k novým koťátkům. Mám tu teď maminku Samantu s klučíčkem Valentýnkem a holčičkou Vanesskou. Měli ještě sestříčku Michalku, ale ta již odjela do nového domova minulý týden. Zprávičku jsme ještě žádnou nedostali, trochu mě to mrzí. Jsme napjatí, jak to Michalka zvládá.
Samanta je milá kočka, hoooodně mazlivá, nemůže se mazlení nabažit. Její mrňata jsou trochu nedůvěřivá. Jak mohou, tak někam zalezou. Ale je to již o dost lepší než když přijeli. Už jedí i v mé přítomnosti, což nebylo. Počkali až opustím pokoj a pak se do toho pustili. Když je chci pohladit a pochovat, tak se jen přikrčí, ale před rukou již neutečou. Dokonce si se mnou i hrají, ale musím mít hodně dlouhy provázek, za kterým utíkají a chytají ho do tlapek a do tlamičky. Jak ho ale přitáhnu blíže k sobě, zpozorní a utečou pryč. I tak už je to velký pokrok. Když přijeli, tak jsem je první 3 dny pomalu neviděla. Teď mám dokonce i nějakou fotku.
Honzíček přijel z útulku teprve včera. Věkově tam k sobě nikoho nemá. Až se trochu rozkouká, bude si hrát s Valentýnkem a Vanesskou. Je moc roztomilý a hodňoučký. Zatím mu vyhovuje, že je sám. Prošmejdil pokojíček, hezky se napapal a hodně spinká. Zatím se s mrňaty moc kamarádit nechce. Zkusím to třeba zase za dva dny. Uvidíme. Teď mu vyhovuje, že bydlí v pokojíčku s Maruškou (mladší). Ta ho vymazluje celé odpoledne v posteli a kluk si to náramně užívá.
04.02.2015
Po měsíci se zase hlásíme. U nás stále vymazlujeme. Koťátka hezky rostou. Už mě vítají, když přijdu k nim do pokoje. Papají jako mlejni. Hrají si a stále všechno prozkoumávají. Od pondělka, když jsme už doma, otevřeme dveře a necháme je již šmejdit po celém bytě a seznamovat se s domácími kočkami. V pondělí to bylo chvílemi jako v hadím doupěti, ze všech stran syčení. Domácí si je očmuchávali, dali jim najevo, kdo je tu pánem a už si jich nevšímají. Dneska je to už fajn. Sice nejdou moc daleko, ale pomalu prozkoumávají každý růžek, každou poličku a botník. Mám z nich radost. Až se trochu rozkoukají, nafotíme je. Za 14 dní by měli jet na umisťovací výstavu. Tak nám držte palce, ať jsou v pořádku a neonemocní.
04.01.2015
Tak jsme tu zase s novými zprávičkami. Včera Míla informovala, že do nového domova odjela malá Lilinka. Bohužel, dneska volala slečna, jestli může kočičku vrátit zpátky. Měla k tomu osobní důvody. Samozřejmě jsme ji přijali zpět. Moc ji to mrzelo, za ten jeden den a noc se spolu sblížili. Byla překvapená, jak je Lilinka čistotná, jak krásně chodí na záchůdek, jak se moc mazlí. Ale bohužel to nedopadlo. Slečna spolu s Lilinkou přivezla také veškerou výbavičku (pelíšek, misky, záchůdek), co si pro malou pořídila, nějaké hračky, papání a kočkolit. Za to děkujeme.
Když jsem Lilinku přinesla zpět do pokoje k Tonymu a Cleonce, strašně mne to dojalo. Skočila na postel a upalovala k Toníčkovi do boudičky a hned ho začala celého olizovat na hlavičce. Oba u toho předli. Když se přivítali, nabídla jsem ji něco k snědku, ale ona si všimla ještě Cleušky, přišla k ní a také ji olízala. To mne fakt dostalo. Pak si dali všichni dobrůtku, připravila jsem jim kuřátko a to oni můžou. Tak se pořádně nabaštili, pak se umyli a šli si lehnout. Lilinka byla asi unavená po cestě. Dnešní fotečky přikládám.
Jinak jsou to zlatíčka, mazlení milujou všichny, ale zatím se na ně musí pomalu. Jak je nějaký prudký pohyb, ihned někam zalezou. Když přijeli, nemohli se dojíst, pořád jen jedli a spali. Teď, po třech nedělích jsou koťata už krásně kulaťoučká, čisťounká, zdravá a vymazlená. A pěkně přibrala. Už jsem ubrala i porce, protože již nedojídají.
03.01.2015
qwsdddddddddd – zdraví Viktorka a posílá fotečku
02.01.2015
Po čtrnácti dnech se opět ozýváme z našeho depozita. Přidám i pár fotek. Naše 3 zlatíčka už jsou na tom lépe. Již pěkně vykrmená, srst už je lesklá a heboučká a přestali se se mnou prát. Ruce od škrábanců už mám zahojené. Když za nimi přijdu, neutíkají se schovat, zůstanou na místě a když se pomalu přiblížím, leží a nechají se pohladit. Toníček mě přestal bít, neprská na mě. Dokonce mi olizuje ruku a hodně nahlas přede. Ale musím přiznat, že to dalo docela dost práce. Byla jsem s nimi celé svátky a hodně se jim věnovala. Také si už hrají s hračkama, těch se ze začátku hodně báli. Jak jsem jim poslala míček, nebo hodila myšku zasyčeli a utekli. Teď jsou rádi, když tam s nimi jsem a hračky jim házím a tahám všelijaké pentličky a oni to s těma jejich hokejkama (pacinkama) pěkně podebírají a koušou. Jsou úžasní a mám z nich velkou radost. Moc bych jim přála hezký domov. Podle toho, jak vypadali, asi nic hezkého neprožili. Je to taková mini tlupa. Ale myslím, že až budou jeden bez druhého, tak budou ještě přítulnější. Takhle se někde něco pohne, jeden na to upozorní a již jsou v trapu všichni. Ale jak si vezmu každé kotě zvlášť, tak to jsou tak strašně přítulná zlatíčka. Nechají se hladit, ještě se u toho natáčejí z jednoho boku na druhý, vystrkují prdelku, abych je škrábala za ocáskem a nahlas předou.
Tak ještě přidám nějaké fotečky, a se všemi se loučíme i s přáním všeho nejlepšího v roce 2015.
14.12.2014
Tak po delší době opět zdravíme. Míla již informovala o tom, že k nám v úterý umístila 3 koťátka. Jsou krásná, plachá a unudlaná. Podáváme antibiotika. Mažeme a kapeme do očiček, která už jsou lepší a bez hnisu. Ráda bych sem přidala foto, ale jak jsou koťata plachá, tak jsou pořád schovaná někde v rohu a nejdou pořádně vyfotit. Vždy je to jen černá kulička, kde nejsou vidět ani očička, ani ouška s čumáčkem. A když to bleskne, tak zmizí úplně. Skočí do nějakého pelíšku, kam se zavrtají a už nejsou vidět vůbec. Nechtějí si ani hrát, všeho se bojí. Pošlu mezi ně míček a hned se rozprchnou. Bojí se i té chlupaté šišky, která je uvázaná na tyčce a já s ní zatřepu. Bude s nimi ještě hodně práce, ale přes Vánoce na ně budu mít více času, tak se jim budu naplno věnovat. Věřím, že je trochu vymazlím, aby mohli odejít také do nového domova. Ještě napíšu o každém kotěti zvlášť.
Tony (také mu říkám Toníček) je nejvíce plachý. K tomu se přiblížím na metr a ten syčí a prská a zalézá. Ale já se nedám, pořád na něho mluvím a jdu blíž. Když natáhnu ruku, abych ho pohladila, tak mě seřeže pacičkama. ale já pokračuju a nakonec ho začnu hladit. To potom drží, nechá se pohladit i pod krčkem. Pořád je ale ve střehu. Když jdu krmit, jídlo mu musím donést až do rohu, kde bývá často schovaný, jinak by se vůbec nenajedl, hlavně v mojí přítomnosti. Musím ho ale při jídle hlídat, protože mu jinak antibiotika nemůžu podat, než v tom masíčku, které dostává. Mohly by to místo něho sníst holky. Tak tam pořád pokukuje po mně a když dělám, že si ho nevšímám, tak se do toho pustí.
Clea(Kleonka), malá princeznička, která má na zadních nožičkách přes prstíčky bílé proužky je také plachá, ale ne tolik jako Toník. Uteče přede mnou, hrát si nechce. Na jídlo přijde až když se vzdálím. Když už ji náhodou chytím, tak zasyčí, ale hladit se nechá. Nosím ji na ruce, povídám ji a ona i přede. Ale jakmile ji pustím, ihned se utíká někam schovat. Očička dobré, apetit také.
Lili, to je poklad. Nejmenší ze všech. S tou moc práce nebude. Je to brouček. Stále hladová, ohromné bříško, co ta toho sní. Mazlí se, přede a když od nich odcházím, tak běží podle mě až ke dveřím a pak se na mě tak smutně podívá a mňoukne. Také si začíná hrát. Teď přes víkend jsme to nacvičili a už to jde. Pleskne sebou na zádíčka s hračkama už zápasí. kouše je, kope do nich zadníma nožičkama a je děsně legrační jak se snaží.
Míla také informovala, že Viktorka našla nový domov u nás. Skamarádila se s našimi staršími domácími kocoury a kočkou a zjistila, že ji tu nic nechybí, tak nám to odsouhlasila. Je u nás od 3 týdnů. Teď už byla 4 měsíce. Musela přenechat svůj pokoj koťatům. Tváří se proto teď moc důležitě, že bydlí s velkými, nechce ani mazlit a kráčí mezi nimi jak královna. Také se pořád cpe do pokoje k mrňatům, ráda by je naučila nějaké rošťárně, ale bohužel k nim nesmí, dokud nebudou v pořádku.
Tak dneska končíme, držíme palce Lukáškovi, Světlance, Mirečkovi a Terince, ať jim vše dobře dopadne.
23.11.2014
Dneska začneme jednou prima zprávičkou. Nikolka včera odjela do nového domova. Budeme držet palce a těšit se na fotečky. Benedikt zůstal sám, ale i on už má nový domov, kam by se měl přestěhovat v sobotu. Zatím se o něj stará Viktorka. Spíš ho učí samé lumpárny. Viktorku jsme už včera zkusili pustit mezi velké domácí kočičáky. Chtěla by si s nimi hrát, ale oni o to moc nestojí, spíš ji jen tolerují. Tak se zabavila tím, že šmejdila po celém bytě a prozkoumávala každý růžek. Vyjímečně u toho byla hodná. Jinak je jí všude plno. Od devíti ráno do pěti do večera to vydržela. Pak padla v kuchyni na židli a usnula jak dudek. Mezitím prohnala i Benedikta, ale ten je mladší, tak spinká častěji. Níže přikládám fotečky, které jsem minule slíbila.
________________________________________________________________
20.11.2014
Tak zítra to bude 14 dní, co jsem si přivezla Nikolku s Benediktem. Jsou to úžasné kuličky. Nikolka asi dva dny na to dostala průjem, zajeli jsme na veterinu, paní doktorka naordinovala léky pro oba, protože bylo pravděpodobné, že bráška to chytne také. Ale již je vše v pořádku. Koťata už rošťačí s Viktorkou, která je o něco starší. Ta k nám přijela koncem srpna jako třítýdenní miminko. Teď je to již pěkný ďáblík a z přítomnosti koťat má velkou radost. Bydlí sama v jednom pokoji a koťata v druhém. Pokud to jde, otevřu jim dveře a to je potom pěkný rachot. Okamžitě si pokoje prohodí, všechno prošmejdí a potom se honí. Viktorka, jak už jsem psala, je ďáblík, pěkně mrňata prohání. Přeskakuje je, občas je povalí, zažene, ale malý Beník ji nic nedaruje. Ještě tu mají další 4 kamarády, jsou to také nalezenci od 4 do 9 let. Ty jsou domácí, vykastrovaní. Jenže si s malými moc hrát nechtějí. Mají rádi klid a koťata jsou na ně moc hrrr. Ti mají k dispozici další dva pokoje a kuchyň. To je zatím na úvod a fotečky dodám co nejdříve.
9.10.2014
S velkým zpožděním, ale přeci, zakládáme rubriku depozita „U Marušky“. Depozitum se nachází v Bohušovicích nad Ohří. Jako prvé po dohodě přijalo Viktorku, kterou bylo nutné krmit lahvičkou a později i Agátku, aby měla Vikoušek společnost. Od nynějška Vám se čas od času přibude nějaká informace, jak se kočičky mají a rubriku si bude psát přímo depozitářka tak, jak jste na to zvyklí z jiných depozitních zápisků.
Žádné komentáře