12.1.2015 přivezla paní z Budyně nad Ohří nalezeného kocourka. Na úřadě jí nepomohli, když ho tam přinesla, řekli jí ať ho zase pustí ven. Až se přes veterinu dopracovala k nám do Sluníčka. Kocourek byl v žalostném stavu se spoustou blech, silně zapáchal, odcházela mu samovolně stolicek, ale průjem neměl, vážil něco přes kilo, ačkoli byl dospělý, tedy možná i jarní kotě z loňského roku, úplně vysušený, vypadalo to, že nemá očičko. Kocourka jsem vykoupala, pomohla mi děvčata z Nekupuj Adoptuj, dostal vodu pod kůži, mazala jsem mu prdelku, měl ji celou odřenou a nateklou od stolice, byl nastříkán Frontlinem, ale ten vůbec na blechy, které se mu proháněly v kožichu,k nezabíral. Ručně jsme mu blechy vybírali, holky se střídaly. Kocourek dostal jméno Fido. Dostal injekční stříkačkou do pusinky vodu a rekonvalescentní konzervu, přece jen se mi podařilo do něho něco vpravit. Měla jsem z toho dobrý pocit. Navíc Fidovi koukaly špičáky z pusinky a jeho pusinka byla jako uzamčená, nedala se téměř otevřít. Musel mít už nějaké zranění v minulostí. Ráno odmítal polykat jídlo a pití. Vypravili jsme se hned po ránu na veterinu a v čekárně mi Fido umřel. Paní doktorka říkala, že měl zřejmě nějaké vnitřní zraněník, protože byl úplně vykrvácený. Je mi tak strašně moc líto, vůbec se s tím nemohu smířit, bylo to takové neštěstíčko plně odevzdané čemukoli a komukoli. Věřila jsem, že se zachrání a tak to hodně bolí.
Žádné komentáře