Zpravodajství do 4.8.2018
Nejsmutnější událostí v posledním období je to, že jsme prohráli boj o uzdravení maličké kocourka Kokeška. Kokešek se potýkal s průjmem, sice kašovitým, stolice mu odcházela průběžně, byla žlutá, mastná. Vůbec nerostl, jeho váha se pohybovala kolem 400 gramů, nebylo možné nabrat větší porci stolice na zjištění důvodu netrávení potravy. Byl dokrmován, nejedl sám, od své maminky Perly vyžadoval kojení. Vyšetření trusu na parazity bylo negativní. Den před jeho úmrtím jsem se radovala, že začal jíst společně s ostatními koťaty, s radostí jsem to sdělila paní doktorce a ráno jsem ho našla nehybného. Radost byla předčasná, záhy bolestné zklamání.
Ostatní dětičky maminky Perly mají kalicivirózu, takže se potýkáme především se záněty očiček a rýmou. Naštěstí baští. Kapu a mažu očička každé dvě hodiny. Tahle ošklivá nemoc, která postihla koťata téměř ze všech voliér je hodně urputná, trvá dlouho i více než 14 dní. Mám strach o očička našich koťátek. „Alkoholová“ koťátka od maminky Bohemky jsou už zdravá, Morgankovi a Balantínce zůstalo slzet trošku jedno očičko. Aperolka vyšla z kalicivirózy s poškozeným očičkem.
Koťátka od maminky Glorie snad nemoc ustála bez újmy, dnes jede do nového domova kocourek Ervínek. Bílý kocourek Ivísek, který byl od malička rezervovaný, odjel do nového domova, byl z rodinných důvodů vrácen do Sluníčka a nyní opět hledá nový domov. Je moc krásný a hodný. Potřebovali bychom tolik snížit počet kočiček, hlavně koťátek. Tedy ne za každou cenu.
Maličká Dušinka s Lollinkou mají příšernou rýmu a Dušinka zánět v očičku, který vůbec neustupuje. Hlavně, aby nebylo poškozené.
Malý černobílý kocourek Oreo je už zdráv, nemohl na zadní nožičky, užíval antibiotika a celkem rychle se dal dohromady. Dobře začal jíst, zakulatilo se mu bříško, je vidět, že krásně prospívá.
Kocourek Franklin, tedy malé černobílé, chlupaté kotě nalezené v Dobříni u Sluníčka, zhubl, sice baští, ale jen uzobává, polehává a to měl jít už včera domů. Je to trápení. Často se stává po ošetření, odčervení, že mrňata omarodí.
V lese za Dobříní byla dětmi z příměstského tábora nalezena maličká, chlupatá, bílá kočička s černými mourovatými flíčky stejné velikosti jako Franklin a se stejným rozsahem ušního svrabu. Usuzuji, že se jedná o sourozence, které v blízkosti našeho Sluníčka někdo opustil. Kočička dostala jméno Donutela a zatím je zdravotně v pořádku, tedy kromě ušního svrabu.
Maličkému Borečkovi byly ve čtvrtek již čtyři týdny. Váží přes 400 gramů, byl raději naočkovaný. Je sladký, nádherný, doufám, že se mu nic nestane.
Mrňata Strakáček a Troubíček, o které pečuje Martina, též prospívají. Rostou jako z vody.
U maličké mourovaté kočičky Miletky s bílými ponožkami se objevily vřídky na jazýčku. Špatně jedla, s váhou padá dolů. Takže klec, mazání jazýčku, léky, další kaliciviróza.
Mourovatému, maličkému kocourkovi Markovi se očička zlepšují. Přišel s velikým zánětem obou očiček, očička jsou poškozená, na jedno trochu vidí, druhé očičko mělo být vyndáno. Z důvodu dovolené u veterináře k tomu nedošlo, očičko se lepší!! Nechci to však zakřiknout. Mark je úžasné, veselé, kontaktní kotě.
Starosti nám dělá kocourek Boxík. Zvracel, přestal jíst. Úžasná paní doktorka na veterinární klinice ho řádně, celého vyšetřila. Boxíček má zánět střev. Léčí se, dostává infuze, jeho stav se moc nelepší. Sice trochu, ale s chutí to rozhodně není.
Kočička Aurélie – Aurinka s rozdrcenou tlapičkou je statečná a trpělivá holčička. Tlapičku se jí snaží zachránit na veterinární klinice, byli bychom moc rádi, aby nemuselo dojít k její amputaci. Je to sice náročné časově, trpělivostí, návštěvami na veterině, ale určitě to pro tohle mrně stojí za to. Aurynka užívá léky, převazujeme nožičku, chodíme na ozařování laserem.
Kocourek Smouki strašně zlobí. Je to sice hypermazel, nazvala bych ho „hrom do police“. Chová se úplně jinak než jakákoliv kočička, jako hromotluk. Sežral by vás láskou, honí a šikanuje koťata i dospělé kočky, tluče je. Jak může, tak proběhne ven, kde nejde chytit. Je strašně chytrý, ale je ho opravdu dost. Má už nový domov, ale až od půlky září. Bude zde jedinou kočičkou. Tak doufejme, že už je to domov poslední. Bude mít tedy psího kámoše, doufejme, že ho nebude šikanovat.
Osm kočiček z Černoučka ve voliéře v depozitu u Marušky se potýká s kalicivirózou. Musí to být horkých počasím, nebo tyto kočičky se nesetkaly s žádnými jinými kočičkami, jsou zvlášť po celou dobru pobytu v našem spolku Sluníčko. Takže léčba, naštěstí baští, snad se už nemoc bude ubírat k lepšímu. Bohužel nejstaršího kocourka Mourka ostatní hodně šikanují, takže musel být ze skupiny odebrán a nyní je u Marušky doma, kde si to užívá. Mourek nebyl na ostatní kočičky zvyklý, žil v původním domově sám. Ty ošklivé potyčky mezi kočičkami, hlavně kocourky nás hodně trápí a bolí.
Máme „stop stav“, i když je to asi k smíchu, opět jsme i přesto přijali želvovinové kotě běhající u hlavní silnice v Roudnici n.L. mezi sídlišti a markety.
Je to fakt příšerné, máme přeplněnou kapacitu, nedokážu se příjmům ubránit. Nechat koťata v lese, venku před útulkem, v poli nebo na rušné ulici? Navíc nemocné nalezence nechat pomalu umírat? Musím denně odmítat spoustu žádostí o umístění kočiček do Sluníčka, jedná se hlavně o nalezence mimo Roudnicko nebo o kočičky majitelů, kteří se o své kočičky z nějakého důvodu nemohou dále starat. Nejde to, už tak mě trápí velké kotěcí skupiny, kde se šíří a mutují viry, koťata jsou nemocná, zřejmě je to i díky vysokým teplotám a bezvětří. Není to záviděníhodná situace. Pro kočičky chcete to nejlepší, je to příšerný zápřah na psychiku a na fyzično, musíte prostě jet na plné obrátky. Nechci, aby se stalo, že mi vysoký počet kočiček přeroste přes hlavu a já nebude vědět, že je nějaká nemocná nebo nedej bože, jak se třeba jmenuje.
K dnešnímu dni máme 117 kočiček, z toho je 52 koťátek narozených v letošním roce. Koťátek narozených v roce 2018 jsme letos přijali už 86. Není to nic ke chlubení, je to příšerný stav. Hlavně, že máme dostupný, kastrační program. I kočičí kolonie, které se kastrovaly se nám začínají vymykat z rukou. Koček všude geometrickou řadou přibývá a nás kočkařů je málo, situace je horší a horší, už se to nedá ukočírovat. Myslím si že i v ostatních regionech je to stejné. Úřady si riziko přemnožených koček bohužel neuvědomují, neřeší to.
V rámci kastračního programu, kdy poskytujeme finanční podporu lidem, kteří jsou sociálně slabší, na kastrace nemají peníze nebo se jim vymkla situace s rozmnožováním vlastních koček či koček v nějaké kolonii, bylo vykastrováno letos na 70 kočiček a kocourků. Přesné číslo zveřejníme po řádném přepočítání.
Děkuji Vám, všem příznivcům, za podporu a přízeň. Děkuji všem Sluníčkovým dobrovolníkům za pomoc. Velmi si vážím jakékoliv pomoci, jsem šťastná, že v tom nejsem sama, nedala bych to. Míla
Žádné komentáře