Zpravodajství do 22.1.2018
V pátek jsme si přivezli z nemocnice Meigretka. Má ztluštělé střevo, uvidíme, co ukáže výsledek biopsie. Panu doktorovi se střevo vůbec nelíbilo, buď se může jednat o veliký zánět, tedy v tom lepším případě nebo o karcinom. Malý průchod střevem Meigretkovi způsobuje zvracení a průjmy. Protože se jednalo o náročný zákrok vzhledem k tomu, že se řezalo do značně poškozeného střeva, bylo zde riziko, zda vůbec střevo začne srůstat. Kritické byly dva dny po zákroku. Nyní je Meigretek na dietě a čekáme na výsledky. Operace byla hodně finančně náročná.
Toníček měl v sobotu zase epileptický záchvat. Už ho nemívá tak často jako dříve, užívá však vyšší dávku léků. Je to takové zlatíčko, chodí z místnosti do místnosti, žije si ve svém světě. Oproti dřívějšku je pohublý, i když s jídlem nemá problém. Kočička Keliška ho má moc ráda, umývá ho, spávají spolu. Toníčkovi je to jedno, o družení se sice moc nestojí, Keliška se však nedá odbýt. Šedomourovatá kočička Keliška je ve Sluníčku od kotěte již druhým rokem. Běhá po domě, žije tu s námi, ale pohladit se nenechá. Stejně je na tom i její sestřička černá Karolka.
Štaflíčkovi se daří zase dobře. Zase si hrajeme na honěnou, když je ho potřeba přebalit. Ještě užívá antibiotika, krev v moči už není vidět, kaká se mu víc než dobře.
Dnes odjelo domů černé kotě Lékořička. Bude bydlet v Praze u mladého páru. Od dnešního rána Lékořička hodně prská, dostala antibiotika a i přesto si ji noví páníčci odvezou a budou léčit sami, aby byla již v čistém prostředí.
Lékořička není jediná kočička, která má rýmu. Máme tu totiž opět rýmovou vlnu. Začal s ní Tramínek, který se léčí již téměř týden, není vidět téměř žádné zlepšení. Rýmu však nemá vyloženě hnisavou. Mašlička se léčí již přes týden, je o hodně lepší, ta však měla hnisavou rýmu i v očičkách. Prská nám Iriska, Bessinka, Madonnka, Cácorka. Našim plašankám musela být aplikována dlouhodobá antibiotika, nebo je denně chytat do podběráku není žádný med. Jollymu se chronická rýma zhoršila, zalepují se mu nosní dírky, je to pro něho nepříjemné. Je fakt, že už dlouho neměl žádná antibiotika. Beny má rýmu též chronickou jako Bětuška a Jolly. I tak jsme na Benyho pyšní, neboť při příjmu do Sluníčka mu dával pan doktor tak měsíc života.
Kocourek Jeroným na tom není dobře. Pořád leží na studené zemi, záměrně chladne, jakoby chtěl umřít. Je pořád pohublý, sice se u nás trochu spravil, ale žádný zázrak to není. Pořád nevíme příčinu jeho neurologických potíží a jeho špatného zdravotního stavu a apatie. Zkusíme další vyšetření na specializované klinice, bude to však finančně náročné.
Malá Tamarka dostala ohromný průjem. Její elán však neopadl. Musela být však oddělena, což u ní vyvolalo značnou nelibost. Srdíčko moje rozmazlené, naštěstí si po několika hodinách v kleci zvykla. Průjem z ní tekl, kudy chodila. Nyní je to již lepší, od včerejšího večera ještě nekakala.
Velikou radost nám dělá kočička Sárinka od Labe. Je pořád a pořád přítulnější, mazlivější, strašlivé vzpomínky se jí vytrácí z mysli. Přesunula se do pelíšku vedle počítače, kde na mě trpělivě čeká. Když konečně se dostanu k počítači, musí mě nejprve umýt celé ruce. Vyjadřuje mě vděčnost. Z druhé strany monitoru lehává Bětuška, která má mazlení pořád málo. Je to smutné, není na holky čas.
Pokračujeme s malování domu, je to mazec. Kluci Standa s Michalem fakt makají od ráno do večera. Nemáme už druhý týden chvíli klidu. Naše kočičí zlatíčko mohou všude, takže to dle toho i vypadá. Máme dosud malou místnost od jara, velkou místnost, verandu, chodbu, kuchyň, spíž, obývák. Čeká nás ještě ložnice, kde se musí vyměnit močí rozmočené lišty kolem stěn. Je to hodně práce navíc k starostem a obstarávání Sluníček ještě opravy, malování, úklid. Je to však tolik potřeba.
V sobotu kluci malovali a já jsem jela s Milanem a oběma Maruškama do Kočičí kavárny u Surinky v Táboře, kde máme naše tři kočičky – Jožánka, Ármyho a Ketynku. Kočičí kavárna je nádherná, celou si ji vyzdobila sama majitelka Mirka. Kočičky se tam mají moc hezky, všechny jsou kontaktní a vítají návštěvníky. Vezli jsme tam další dvě kočičky a to Tracy a Terezku z Terezína. S paní majitelkou jsem stále ve spojení.
Dnes byly vráceny dvě plaché kočičky po kastraci a následné rekonvalescenci do zahrádek u pískovny v Dobříni, kde jsou krmeny. Neustálý kolotoč, ještě chybí odchytit jednu kočičku.
Ve spolupráci se Spolkem na ochranu zvířat Litoměřicko budeme odchytávat nechávat kastrovat spoustu kočiček namnožených v Terezíně a v Nových Kopistech. Po té budeme pokračovat v dalších obcích. Je nutné více osvěty a opět zavést plošnější kastrační program zaměřený na občany, kteří rozmnožují kočky v obcích a nestarají se o ně.
V neděli jsme přijali bílomourovatého, dlouhosrstého, ušmudlaného kocourka s cuckami, samozřejmě nekastrovaného a nečipovaného. Je hodně mazlivý, vděčný. Nelíbí se mu v karanténě. Jeho věk je tak do dvou let.
Žádné komentáře