Milé tety,
zítra budu ve svém doma měsíc a musím říct, že jako dobrý teda. Každej den mě krměj kapsičkou, namáčejí mi granulky, ale já stejně jdu a svými zbylými třemi zuby do sebe bezostyště soukám granule psí. Jsou na zemi, jsou v misce, to znamená, že jsou volně k užívání, no ne?
Netvrdím, že jsou na mě habáni extra hodný, to teda reklamuju! Furt mě zavíraj do přepravky a aspoň jednou tejdně mě nosí na veterinu. Tuhle testy na FIP a Felv, tamhle plesnivý oko nebo špinavý uši. Tvrděj, že jsem rozbitej a musej mě dát dohromady. No co já zmůžu, že jo, oni jsou dva a já jsem mazlivej trotl, kterej věčně přede. A to i na veterině, když mi čistěj uši, mažou plísně nebo dokonce koupou!
Ano! Oni mě koupou! Umíte si to představit? Je to hrozný, všude voda, já se topím, nemůžu ven, vidím andělíčky… A přesto prostě jen sedím a nechávám 10 minut účinkovat nějakej pitomej šampon, aby prej ze mě nepadaly spóry.
Stav domácnosti je následující: S příšerákem se sneseme, když vedle sebe žebráme o kus žvance. Ale jinak je to takový na hraně. Asi se mu nelíbí, že mu užírám granule nebo co. No a s mňoukem je to taky takový na houpačce. Chvíli se mě bojí a za chvíli se na mě vysírá a syčí. Já tomu teda nehodlám jít naproti, tak syčím taky.
Dneska jsem se prvně odvážil přejít celou tu dlouhatánskou předsíň a dojít až do ložnice. No habánka měla radost, ale mňoukovi s příšerákem se to moc nezamlouvalo. Teď už se přede mnou neschovaj ani v habáním pelechu! Muhahaha!
Mějte se vymňoukaně!
Váš Prášek!