Začnu pozitivní zprávou, která všechny Sluníčka dnes velice potěšila a to, že kočička Pipa konečně našla domov. Nebylo lehké jí umístit, protože nemá ráda ostatní kočičky. Potřebovala být v rodině jediná a to byl zřejmě ten problém. Pipa k nám přišla i s koťátky, které se podařilo umístit celkem rychle, jak už to u koťátek bývá a Pipa tu zůstala sama. Nyní bude u velice milého manželského páru, kterému zemřela kočička. Byli z toho velice nešťastní, a proto je paní veterinářka odkázala na náš útulek. Dojeli až z Prahy, ale určitě nelitovali, když si vybrali svoje chlupaté štětíčko, které jim teď bude dělat radost. Věřím, že se u nich bude mít Pipa krásně.
Naopak velkou starost nám včera udělala kočička Pusinka. Měla už druhý den horečku, bez dalších potíží, ale večer už vypadala dost špatně. Působila apaticky a teplotu měla naopak dost nízkou. Dohodly jsme se, že bude lepší kontaktovat veterináře ještě ten večer. Dal jí 3 infuze “životabudiče“, který zabral nad očekávání rychle. Už večer mi přišla lepší a teď věřím, že se zotaví úplně. Zítra jí čeká kontrola po léčbě. Budeme na ní moc myslet, aby pan doktor sdělil pozitivní zprávy. Je to takové naše sluníčkové miminko, není možné si jí nezamilovat :-). Kdyby to nezvládla, byla by to pro nás po Boulíčkovi další obrovská rána.
I Calvinovi vyhlídky vypadají celkem optimisticky. Má ho stále v péči Terezka, zítra jede na další kontrolu a doufáme v další dobré zprávy.
Aby se nám náhodou stav kočiček nesnížil, měli jsme telefonát od naší příznivkyně, že se u restaurace potuluje a pláče koťátko. Dožadovlo se kolem vchodu něčeho k snědku a prý bylo personálem vyhnáno. Paní se na to nemohla dívat, bylo jí kocourka moc líto. Neváhala a i přes náš stop stav ho přivezla. Kdo by měl ale srdce tam hladové koťátko nechat, zvlášť když už jich tam bylo několik přejetých. Paní byla velice milá a ochotná. Přivezla koťátko na vlastní náklady a přislíbila i poslat nějaký peníz, který se nám teď opravdu hodí. Finanční situace Sluníčka začíná být čím dál zoufalejší i přes velkou podporu pravidelných i příležitostných dárců. Kočiček je mnoho, veterina a strava spolykají spoustu peněz. Ale i tak se snažíme, jak se dá, aby se co nejvíce kočiček v tomto počasí dostalo do tepla. Pokud ale budeme i nadále jen přijímat a neumisťovat…neumím si to představit. Snad se situace brzy zlepší. Kocourek je naštěstí kontaktní, lidí se nebojí a při mazlení okamžitě vrní. Jen je opravdu hodně hubený. Teď to jde poznat především na páteři, protože bříško už má plné. Kocourka jsme pojmenovali Grobiánek a teď už spokojeně spinká v pelíšku. Má něco málo přes kilo a věřím, že se váha rychle zvedne.
Zítra dostaneme z veteriny informace o kočičce Byšince. Zřejmě dostane sondu, když sama nemohla jíst. Se sondou už máme ale dobré zkušenosti. Tak se snad Byšince uleví, než se jí pusinka zcela zahojí a bude schopná jíst sama.