Dobrý večer maminko Mílo, tak se zase hlásím z toho novýho domova. Docela si tu zvykám. Už nejsem takovej plašmuška, věčně zalezlej. Krabice jsme pomalu zlikvidovali, ty už nepotřebuju. Schovávám se jen pod postel nebo pod peřinu, ale většinou se válím v posteli nebo koukám z balkonových dveří. Taky se hodně chodím mazlit s tou lidskou kámoškou (ona je doma nemocná, tak jsme furt spolu). I s mojí novou kočičí ségrou už je to lepší. Dokonce se navzájem i občas mejeme (teda hlavičky). Jo a mám nový pelíšek, kde spinkám. Je to tý lidský kámošky postel, tam se taky muchlujeme, že z toho vrním až slintám 😉 😊. No, myslím, že na to, že jsem tu 14 dní, tak jsem jim teda povolil až moc. Asi budu muset zase trochu dělat drahoty, aby si nemysleli… Tak se tam mějte všichni krásně a já se zase ozvu.
Váš Tomíček