Dneska je ošklivý den. Řešíme velice smutný čin. V nedaleké obci na silnici ležela kočička, přijíždělo k ní auto, zastavilo před kočičkou, řidička středního věku vylezla z auta, koukala na kočku, vrátila se zpátky do auta a kočičku přejela. Celému činu přihlížela ze svého domu naše příznivkyně, nevěřila svým vlastním očím. Všichni jsme z toho v šoku. Kočička se zatočila dokola a co nejrychlejí se odplazila se svěšeným zadečkem na pozemek pána, který se o kočičku stará. Jedná se o kočičku, která původně nikoho neměla, pán jí krmil,získala na jeho pozemku domov. Naše příznivkyně ihned jednala, na pána se nemohla dozvonit, zkontaktovala jeho příbuzné, kteří přijeli a začalo intenzivní hledání. Bohužel dosud se nepodařilo kočičku najít. Zraněné kočičky mají dar, že se stočí někam do koutku a tiše trpí. Příšerný případ. Přejetí kočičky bylo úmyslné. Rozhodně nechceme jednání řidičky nechat jen tak. Jestliže má někdo z příznivců Sluníčka možnost nějaké konzultace s právníkem zabývajícím se týráním zvířat, možnost medializace či další nápad, ať napíše na Sluníčkový email. Chceme jednat promyšleně a neunáhleně. Chudák kočička, někde v bolestech trpí kvůli lidské krutosti, bez pomoci a ošetření.

Kočička Pipa je už na tom s rýmou a uplakanýma očičkama o hodně lépe. I mrňata se již nepotácejí, hezky baští i z mističky. Jsou tak nádherná. Maminka je veliký mazel.

Michal maluje zadní malou místnost, bude mít žlutou barvu. Michal je velice pracovitý a ve prospěch koček by udělal cokoli. Nikdo mu nyní nepomáhá. Standa se sice vrátil z nemocnice, ale ještě nějaký čas potrvá než se zrekonvalescentní. Hlavně, že bude zdráv. Jsem vděčná všem dobrovolníkům za pomoc.

Včera byl na kastraci odchycený plachý kocourek z Klenče. Je to opravdový divoch, jen se přiblížím, už na mě startuje. Zítra bude vrácen zpátky do jeho „domů“.

Kočička Stánička přibírá na váze, miluje syrové maso, to by jedla od rána do večera. Už vypadá jako normální kočička. Hraje si, běhá, je to malý ďáblík. Je nyní v kuchyni, myslela jsem si, že bude parťačkou s Irenkou, ale není tomu tak. Irence se stýská po Pollynce.

Černé malé kočičí batole Nikoušek je zamluvený. Pojede do nového domova až bude naočkován.

V neděli odjel do nového domova malý kocourek Šedík. Bude bydlet v bytě s ještě starší „ségrou“, se kterou jsou dneska už téměř kmoši, co je moc fajn.
Toníček měl včera opět záchvat. Naštěstí ne moc dlouhý. Přesto ho t vždycky doběhne a postihne. Je to takový šmudlínek, je mi ho tak líto.

Dnes se snažíme odchytit koťátka ze sídliště v Roudnici n.L. Jsou to děti kočičky, kterou odchytáváme již více než dva roky, paní ji stále krmí i v době odchytu na tahačku, proto asi bude rodit koťata až do smrti. Nelze se domluvit. Koťátka jsou nyní schovaná, bylo by dobré pro ně i pro okolí, aby se odchytily, co nejrychleji. Větší koťata už jdou těžce ochočit a když zůstanou na sídlišti můžeme očekávat další a další přírůstky. Koťátkům hlavně hrozí nebezpečí v podobě frekventované silnice a křižovatky vedle, kterých mají svou dočasnou skrýš.