Dobrý den,
po nějaké době se zase ozýváme, abyste měli přehled, jak se daří Vašemu odchovanci Preclíčkovi 🙂
Malý ďáblík Preclíček se má výborně 🙂 Roste jako z vody, již nám dorostl na výšku našeho 9-ti letého kocoura Kvítka, tak teď už bude asi jen sílit do šířky 🙂 Jak se můžete přesvědčit na fotkách, jsou s Kvítkem kamarádi a soužití je již na 100 % perfektní. Samozřejmě, že se neobejde bez občasných zápasů a častých her, v nichž Kvítkova převaha s přibývající váhou a sílou Preclíčka den ode dne lehce slábne, ale zatím je u nás v domácnosti pořád kočičím „kápem“ Kvítek. Můj osobní dojem je takový, že to nebude trvat moc dlouho a Preclíček u nás bude šéfovat 🙂 Již teď se snaží Preclíček všemožně znemožnit Kvítkovi přístup k páníčkům, když náhodou starocha Kvítka napadne jít se k páníčkům pomazlit apod. Hodně se v naší pozornosti předhánějí, takže se snažíme Preclíčka nějak zkorigovat a naučit ho správnou míru, aby se dostalo na oba. Je to velmi chytrý kocourek, který ovšem na naše „zákazy/příkazy/doporučení“ z vysoka dlabe a dělá si, co chce… :- D Je to každopádně velký mazel vyhledávající při spaní kontakt buď s námi nebo Kvítkem – viz fotky…, velmi rychle se naučil spinkat s námi v posteli a své místo si nade vše hájí…Už si snad nepamatuji ani noc, kdy bych po vzbuzení neměla u sebe na polštáři Preclíka rozvaleného do všech světových stran 🙂 Celý náš byt je pro něho jedním velkým dobrodružstvím a prostorem, kde si dle svého uvážení může dělat, co si jen usmyslí. Žádná místnost, police, pytlík před ním nezůstanou utajeny…leze mi i do kýble na prádlo 😀 Předchozí kocourek Nobik s bráchou Kvítkem toto až do této míry nikdy nedělali, takže se s přítelem každý den nestíháme divit, co si zase Preclík našel, co kde vyštrachal. Pokaždé však po návratu z práce vypadá náš byt jako by jím prolítlo tornádo 😀 Už mi takhle Preclík ztratil dvoje naušnice….kdy jsem je neprozřetelně nechala na konferenčním stolku v obýváku a šla spát…druhý den ráno jsem jeden kus naušnice další přes celý byt jinde…. 😀 Je to rebel 😀 Nic mu není svaté, a to ani my. Když chytne svoje hrací lítací záchvaty, běží rychlostí blesku hlava nehlava, páníček nepáníček…pošlape nás oba (a to někdy dost velkou silou, jak se odráží…) v zápalu boje….Jsme opravdu zvědaví, kam to až Preclíček dopracuje 😀 Vždycky si říkáme, že to jsou určitě ty jeho „lesní geny“ divoké 🙂
Každopádně jsme Vás chtěli ujistit, že se má Preclíček suprově a my s ním 🙂 Brzy se chystáme na slíbenou kastraci, takže bych se poté ozvala s danou informací.
Mějte se moc hezky, zdravíme všechny kočičky do Sluníčka, myslíme na Vás.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Markéta Kramperová