Zdravíme všechny do Sluníčka,
už to jsou více jak tři měsíce, co u nás Sněhulka našla domov, tak bychom vám chtěli předat pár řádků o tom, jak se jí daří:
Milá teto Mílo,
v novém domově se mi moc líbí. Celý už je jenom můj a mám tu dva podnájemníky. Ráno vstávám v pět a jdu budit podnájemníka Krmiče. Když nefunguje olizování jeho nosu, zakousnu se mu do palce u nohy, většinou to zabere a dostanu najíst. Po jídle se mnou obvykle začnou šít všichni čerti, čímž vzbudím i podnájemníka Čističe. Následuje relaxace v různých částech mého bytu a koukání z okna ven. Nejvíce mě zajímají ptáci, kterým musím neustále dávat najevo, aby se drželi od mého království dál. Narozdíl od ostatních koček vrčím jako pes. Odpoledne si se mnou Krmič často hraje- na schovávanou, na babu, se světýlkem (to má nejraději).Čistič mi občas říká smraďochu, ale nechápu, co tím myslí. Každý den mě češe a mumlá u toho, jak jsem krásná kočička. Ráda se chodím koukat na napuštěnou vanu, zkouším, kam až tlapkama dosáhnu. Pomazlit se zajdu, jen když se mi chce. Přikládám pár fotek z mého soukromého alba.
Sněhulka
