Dobrý den,
dnes je to rok a jedenáct dní, kdy jsme si přinesli z umisťovací výstavy Čendu, tehdy ještě Dastyho. Malého a hodně vystrašeného kocourka s černým flíčkem na bradě.
Po uplynulém roce máme doma sebevědomého a dobráckého fešáka, kterého milujeme a kterého se nám podařilo snad až trochu rozmazlit. Při poslední návštěvě veterináře tak na nás při vážení překvapivě vyskočilo 6,1 kg. A to Čendu čeká jeho oblíbená zima resp. topná sezóna, kterou tráví rozvalen v poličce zavěšené na topení. Také jsme společně překonali jeho první chorobu s antibiotiky. Návštěvy veterináře zvládal hrdinně. Naposledy narychlo vymyslel strategii maximální možné roztomilosti. Na vyšetřovacím stole si lehl na záda a nabídl panu doktorovi možnost nechat se podrbat na bříšku. Asi doufal, že mu nebude nic moc dělat a půjdeme rychle domů. Zbývá dodat, že to i docela vyšlo.
Čendu bereme s sebou na zahradu za Prahou a na chalupu. Drží se pořád kolem domu. Loví mouchy, podřimuje v trávě, šplhá po stromech a protože v teple domova cvičí lov plyšových myší, letos v létě na chalupě opravdu (alespoň) jednu ulovil. S nastupující zimou bohužel vznikl problém, kdy by rád běhal venku, ale je tam zima a mokro. Vrací se mokrý a asi to není to, co by si představoval. Jeho rozmrzelost se ale spolehlivě rozplyne s první větší papírovou krabicí.
Srdečně vás zdravíme do Sluníčka a přejeme i ostatním kočkám a koťatům, aby brzy našly své domovy.
Zase se ozveme
Vítek Král, Marie Strnadová a kocour Čenda
