Dneska jsme byli s naším charitativním stánkem ve Střížovicích na pejskové akci Dogtrekking. Bylo krásné počasí, sešli jsme se tam společně obě Marušky, Danča, Milan a Standa. Mnohokrát děkujeme organizátorům za pozvání a za výrobky pro kočičky na uklidnění od Alavisu.
Často se ptáte na kocourka Ríšu, který odjel do nového domova. Má se skvěle, jen trochu zlobí s jídlem. Lepší domov ho nemohl potkat. Nová panička je s ním doma, bydlí pouze v bytě a hodně se mazlí a je mazlen.
Pak se ptáte na Toníčka. Toníček je na tom pořád stejně. Má svůj svět a bohužel občas epileptické záchvaty. Brzy pojedeme na kontrolu na kliniku Jagy. Jíst mu chutná, je čistotný a rád chodí i do voliéry.
Z Lumpíka je ohromný kocour, je to po syrovém mase, kterým je živ. Siginka je při tom a tak je z ní též nádherná velká a macatá kočička. Oblíbila si Lumpíka a ráda by s ním rošťačila místo Toníčka, který na ní nereaguje. Lumpík je však oprati jejímu temperamentu příliš usedlý. Když ho nemůže rozdovádět, tak ho alespoň umyje.
Sice v posledních dnech odešlo pár kočiček do nového domova, dnes však byly tři příjmy. První byl dopoledne, jedná se o květnové černé kotě s bílými ponožkami a náprsenkou, zvyklého na lidi a nalezeného u silnice mezi Podluskami a Chvalínem.
Dalším příjmem jsou dvě zhruba třítýdenní mourovatá koťátka, jedna holčička a jeden kluk – možná též holčička, nějak to nelze úplně poznat. Musí je ještě kojit a tak si je vzala Lucka do svého depozita ke kocourkovi Onyxovi Štístkovi. Koťátka byla u silnice mezi Křesínem a Košticemi ve vysoké trávě a hodně plakala. Mladý pár z Roudnice n.L. jel na kole, koťátka slyšel a nenechal je tam. Na péči o taková mrňata si však netroufl, což se vůbec nedivím.